Vzpomínky na Kamilu Moučkovou: Legenda, která se jako legenda nebrala

Nikdy nezahořkla a nepovažovala se za mučednici, shodují se osobnosti, které ve vysílání České televize zavzpomínaly na Kamilu Moučkovou. Hlasatelka, jež jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z obrazovky invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, zemřela v úterý.

  • Všechnopárty (25. 11., ve 21:40 na ČT1)
  • 13. komnata (25. 11., ve 22:20 na ČT1)

Její život je kronikou dvacátého století, domnívá se Michal Šmíd z organizace Post Bellum, která výpověď Kamily Moučkové zaznamenala do databáze Paměť národa. „Měla velmi pozoruhodný rodinný background,“ upozorňuje Šmíd. Třináctou komnatou jedné z prvních chartistek byl její otec – vysoký komunistický funkcionář Vilém Nový, který dezinformoval o smrti Jana Palacha.

Zmizela z očí, ale ne z mysli

Nejznámější kapitolou osudu Kamily Moučkové zůstává ale její hlasatelské vystoupení v roce 1968 a následky, které pro ni a její kariéru mělo. I když ale zmizela z očí, nezmizela z mysli. „V paměti lidí i po dvaceti letech nuceného zapomnění zůstala. Lidé ji vnímali jako tvář z obrazovky z roku 1968, jako statečného člověka,“ nepochybuje Šmíd.

„Je to hrdinka, kterou si naše generace pamatuje a bude pamatovat. Vzpomínám si, že jsem ji jednou přivezla k sobě na chalupu a místní na ni koukali jako na obrázek, protože pro ně byla taková svatá,“ souhlasí režisérka Olga Sommerová, která s Kamilou Moučkovou natočila dokument 13. komnata.

29 minut
13. komnata Kamily Moučkové (2006)
Zdroj: ČT24

„Pamtuji si ji především jako krásného člověka, jako ženu čestnou. Na morálce velmi lpěla, což se projevilo i jejím poměrně krušným životem,“ uvedla dokumentaristka. Shodně na výraznou protitotalitní osobnost nahlíží i Michal Šmíd: „Její odkaz vnímám jako odkaz člověka, který na rozdíl od většiny společnosti, která se za normalizace nějakým způsobem přizpůsobila, dál nesla pochodeň vzdoru.“

Odkaz bez hořkosti

Dodává ale, že tento svůj odkaz nesla Moučková bez „sentimentu nebo martyrologie“, přistupovala k němu prý s věcností. Českotelevizní moderátorka Světlana Witowská potvrzuje, že Kamila Moučková neměla ráda, když se o ní mluvilo jako o legendě. 

„Některé věci pro ni byly opravdu bolestné. Ale přestože měla těžký osud, nikdy nezahořkla. Pořád měla ráda lidi. A nikdy nebyla naštvaná na to, co se jí stalo. Brala to tak, jak to bylo. Se vším se vypořádala,“ říká Witowská. Se svou o dvě generace starší televizní kolegyní se sblížila při knižním rozhovoru Hlavou proti zdi, který vyšel loni. 

Česká televize zřídila před budovou zpravodajství v Praze pietní místo. Novináři i veřejnost si mohou na Kavčích horách Kamilu Moučkovou připomenout a zapálit svíčku. Pietní místo bude přístupné do čtvrtečního večera.
Zdroj: ČT24

Připomeňte si Kamilu Moučkovou v dalších záznamech z iVysílání:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...