Star Wars jsou multikulturní mytologií pro dnešní dobu. Odráží se v nich Vietnam i ženská síla

Souboj světlé a temné strany síly se (prozatím) uzavírá. Do kin vstupuje devátá epizoda Star Wars s podtitulem: Vzestup Skywalkera. Dohromady tři trilogie dokázaly oslovit už třetí generaci diváků. Vizionář George Lucas totiž nejen vtipně propojil rozmanité žánry, ale především vystavěl bohatou kosmologii, která čerpá z prastarých mýtů a přitom reaguje na dobovou náladu, od války ve Vietnamu po ženskou emancipaci.

Star Wars, které patří mezi největší globální fenomény populární kultury, otřásly žánrem science fiction. Nyní série vyvrcholí, všechno však začalo v „předaleké galaxii“ už před 42 lety. Tehdy se na plátně poprvé objevila princezna Leia, hrdina Luke Skywalker, mistr Yoda, dobrodruh Han Solo i temný Darth Vader.

Podle filmového kritika Kamila Fily ale není úspěch Hvězdných válek závislý jen na oblíbených postavách. „Myslím, že je to celým tím světem, je to dáno tím, že to byla opravdu první komplexní moderní mytologie. Do té doby byly sci-fi příběhy spíše varování nebo malá vize budoucnosti, jak jedna věc změní budoucnost. Ale tady je tisíc věcí, které mění budoucnost,“ upozorňuje Fila, který byl hostem tematického Studia ČT24.

Artuš Skywalker

Star Wars dokázaly zaujmout už tři generace diváků především tím, jak originálně pracují s žánrem nebo spíše s mixem žánrů „Je to komplexní věc, kombinace mnoha žánrů. Můžete v tom vidět kusy westernu, samurajského filmu nebo válečného filmu s křižníky a stíhačkami. Samozřejmě prostřední trilogie je milostná, melodrama, tahle poslední je řekněme reunion, snaha navrátit staré postavy, hodně spoléhá na nostalgii,“ říká filmový kritik.

Studio ČT24: Hvězdné války (zdroj: ČT24)

Klíčem k úspěchu Hvězdných válek je i to, že dokázaly přinést prastaré mytologické příběhy v zábavných, nových kulisách. Typickým vzorem může být příběh krále Artuše. Sirotek, který původně nevěděl o svém vznešeném původu a významu, je analogií postavy Luka Skywalkera.

Artuš má staršího učitele a průvodce čaroděje Merlina, zatímco Luke má za mentora rytíře Jedi Obi-Wana Kenobiho. Proti hrdinovi navíc stoji mocný nepřítel, Artuš musí bojovat se svým otcem, kterým je Uther Pendragon. To je Darth Vader pro Luka Skywalkera. A zásadní roli hraje meč, u Artuše je to Excalibur, u Luka světelný meč.

Další mytologickou paralelou může být antický příběh ithackého krále Odyssea, který se musí vydat mimo jiné do podsvětí, tedy do místa, které symbolizuje extrémní nebezpečí a smrt. Luke Skywalker se zase musel odvážit do nitra bitevní stanice nazvané Hvězda smrti.

Rytíři Jedi jsou vynikající šermíři, ale také filozofové a mají propracovaný morální kodex, podobně jako samurajové. K náboženství rytířů Jedi se při sčítání obyvatel v České republice v roce 2011 přihlásilo přes 15 tisíc lidí. Jediové využívají vesmírnou sílu, tedy energii, která je ve světě Star Wars všude kolem. I tento duchovní koncept má předobraz ve skutečném světě, a to především taoismu, ale také v buddhismu nebo v křesťanství.

Na druhé straně armáda Impéria, tedy armáda zla, připomíná nacistický wehrmacht. To souvisí i s tím, že první díl se na plátna dostal v roce 1977, tedy nedlouho po konci vietnamské války a v době, kdy stále probíhala studená válka, a odpor k armádě a obecně k tomu, aby člověk pouze poslouchal rozkazy, byl velmi výrazný.

Elitářství i demokracie

„Mýtus je mnohem důležitější a pravdivější než dějepis,“ prohlásil americký jazykovědec a religionista Joseph Campbell. Přítel George Lucase mytologii Hvězdných válek v mnohém inspiroval. Jeho nejslavnější kniha Tisíc tváří hrdiny vypráví o mýtech v různých dobách a oblastech světa a jejich společných rysech. V různých kulturách nalézá vyprávění o cestě hrdiny, který musí překonávat překážky, aby nakonec proměnil sám sebe.

„Nejsem si jistý, jestli monomýtus Josepha Campbella má nějakou univerzální platnost. Často je kritizován, že nectí různé kulturní rozdíly. Nicméně Lucas stejně jako spousta jiných tvůrců zjistil, že to má dobrý příběhový vzorec. Campbell možná nepopsal, jak fungují mýty obecně, ale popsal, jak by mohl fungovat dobrý příběh,“ říká k tomu Kamil Fila.

„U Hvězdných válek na to dobře navazuje nová religiozita, New Age pojímání sebe sama, jako neustálé hledání, putování, cesta. I to, že naleznete harmonii uvnitř sebe, ale zároveň nastolíte harmonii v celém vesmíru. Ten film má opravdu kosmologický rozměr,“ pokračuje Fila.

Star Wars navíc nabízí plejádu „nepravděpodobných“ hrdinů, jakými jsou třeba roboti R2D2 a C3PO nebo drobná rasa Ewoků, kteří připomínají medvídky. „Myslím, že to souvisí s animismem v nás. Jako děti máme představu, že hračky jsou živé. A on to málokdo umí udělat dobře, aby ta hračka byla opravdu živá,“ uvažuje filmový kritik.

„Nepravděpodobní“ hrdinové mají ale i další rozměr. „Hvězdné války jsou velmi zvláštní v jedné věci, na jednu stranu tam máte koncept vyvolenosti, ale na druhou stranu ta síla se může dotknout kohokoliv. Kolísá to mezi velkým elitářstvím, představou až nacistického nadčlověka, ale zároveň je to nesmírně demokratické, nesmírně inkluzivní. Je fascinující, že vám to kdykoli připomene, že nejde o krev, jde o to, co je ve vaší duši,“ říká Fila.

Ženská síla

Tento pozitivní, inkluzivní apel byl podle něj ve Star Wars od začátku. I díky němu byl film Hvězdné války „první věc po Vietnamu, která dala lidem v Americe nějakou naději“, tvrdí Kamil Fila. „Pocit, že všichni se spojíme v boji proti zlu. A jsou tam všechny rasy, všechny planety, je to neuvěřitelně inkluzivní a multikulturní. První americký film, který ukazuje americkou společnost průřezem. A všichni mohou být hrdinové, nebo padouši.“

Druhá trilogie z let 1999 až 2005 podle Fily také odráží dobové naladění, tentokrát však výrazně temnější pocity, konkrétně obavy z nástupu nových technologií. „Myslím, že nejvíc obsahuje strach z nastupujícího digitálního světa. Z možnosti nekonečného klonování – nejen že se může stát, že budeme klonovat lidi, ale jde také o multiplikování, neustálé přepisování identit,“ hodnotí tuto část ságy.

A doba je cítit i v nyní završené závěrečné trilogii. „Velký zlom je v tom, že to převzalo studio Disney. Původní tvůrce George Lucas z toho byl úplně vyšachován s tím, že zklamal diváky. A teď se to snaží cílit na výrazně mladší generaci. A je vidět velký posun v tom, jak se dnes dělají blockbustery, a to je snaha zapojit ženské publikum čili ženské hrdinky. To je obrovská síla. Celá ta ‚Síla se probouzí‘ je prostě girl power,“ uzavírá Kamil Fila.