Blížící se dvěstěpadesáté výročí narození Ludwiga van Beethovena předznamenává mimo jiné program Filharmonie Brno. V jejím podání zaznívá všech pět Beethovenových klavírních koncertů. Moravský orchestr je rozdělil do tří večerů, po všechny doprovází světoznámou ruskou klavíristku Elisabeth Leonskajovou.
První tři koncerty odehrála Leonskajová pro brněnské publikum minulý týden. Za nejnáročnější zatím považuje ten druhý. V hudbě se podle ní totiž odráží stres, který skladatel cítil při tvorbě na poslední chvíli.
„Byl to benefiční koncert pro dámský spolek ve Vídni. Beethovena bolel bok, seděl u něj doktor a celou dobu mu píchal injekce. Vedle stáli čtyři přepisovatelé, kteří čekali, až dokončí partituru. Jakmile byl hotov, donesli noty hudebníkům, aby mohli začít zkoušet,“ popisuje vznik díla pianistka.
Císař mezi koncerty
Tento týden program pokračuje zbývajícím čtvrtým a pátým Beethovenovým koncertem, které komponista věnoval svému žákovi a mecenáši, kardinálovi Rudolfu Janovi Habsburskému. Filharmonie je uvede dvakrát: 12. a 13. prosince.
„Pátý klavírní koncert nese přídomek ‚císařský‘, ale nedal mu ho sám Beethoven, nýbrž jistý francouzský důstojník, který byl přítomen vídeňskému provedení tohoto díla a označil ho za císaře mezi koncerty,“ doplňuje zajímavost ke skladbě Kateřina Konečná z PR filharmonie Brno.
Kreativita není pro blázny
Hudebníci začali společně zkoušet v pondělí, podle šéfdirigenta Dennise Russella Daviese je i pár dní pro zkušený orchestr dostatečná doba. Klavírní virtuoska se ke zkouškám připojila teprve včera. Do not se při hraní nedívá a dává tak větší prostor vlastnímu pojetí. „Kreativita není svoboda pro blázna. Je to pocit svobody uvnitř pravidel,“ říká.
Kompletním uvedením klavírních koncertů se brněnská filharmonie s Beethovenem zdaleka neloučí. Například hned v únoru chystá program všech jeho sonát a variací pro violoncello a klavír.
