Recenze: Rambo v Poslední krvi roní sebelítostivé slzy, až poté porcuje

Sylvester Stallone se ve svých 73 letech znovu vydává na krví zkrápěnou cestu za pomstou. John Rambo, určující postava jeho filmografie, zestárla s ním. Pátý díl série ukazuje, k čemu dojde, když se neohrožený válečný veterán střetne s mexickým kartelem.

Filmová série s hlavní postavou Johna Ramba sahá svými počátky až do roku 1982. Stalloneově kariéře zajistila stabilitu, jaké z jeho akčních souputníků dosáhl snad jen Arnold Schwarzenegger.

První díl Rambo: První krev se ještě snažil vypovídat o vážném tématu – neschopnosti válečného veterána navrátit se do obyčejného života. Násilím zahlcen nebyl, řešil morální problémy a vyznačoval se atypickým koncem (nemluvě o zvažovaném alternativním závěru, v kterém Rambo zemře). V dalších třech pokračováních se seriózní tematika stávala čím dál zbytečnější.

Pátý díl se vrací k počátkům, tedy k přijatelné a nevybočující podívané, také ale k tragickému rozměru postavy. Dá se však předpokládat, že nový film bude nejčastěji srovnáván hlavně s „čtyřkou“ s českým podtitulem Do pekla a zpět, kterou natočil sám Stallone.

Čtvrtý díl do kin vstoupil před jedenácti lety a už tehdy byl Rambo stylizován do podoby přestárlého „dinosaura“. Stallone se v ní ukázal jako poněkud těžkopádný režisér i scenárista. Snímek měl daleko do rychlého stylu akčních filmů, který se tehdy dostával do kurzu. Stallone film přesto obdařil nekompromisní brutalitou a zvláštním smutkem, který naplňoval jeho představu, „jaké by to bylo, kdyby film natočil sám Rambo“.

Neklid na americké hranici

Premisa nynějšího dílu není nijak překvapivá a opakuje známé schéma. Rambo vede poklidný život, protentokrát na arizonské farmě, načež ho z něj vyruší nečekaný problém. V nesnázích tentokrát není americká armáda, ale dívka, kterou vychoval jako svou vlastní a jež zmizela za hranicemi Mexika. Dostala se do rukou tamnímu kartelu, který obchoduje s bílým masem a drogami.

Režisér Adrian Grunberg doposud režíroval jediný celovečerní film, novodobý western Moje letní prázdniny (2012) s Melem Gibsonem. Pro neurvalé fantazie Ramba tedy nevyhlížel jako špatná volba. Jeho režijní vedení se vyznačuje jistotou, co chce říct a jakým stylem to podat. V porovnání se Stallonem je podstatně zručnější v aranžmá scén – především v základních aspektech jako uvedení do prostředí nebo zachycení ubíhání času.

Kameramanská práce Brendana Galvina je navíc poměrně subtilní – dokazuje to hned noční úvod, ve kterém protagonista zachraňuje mladý pár před záplavami. Očividně má jít o modelovou situaci celého Rambova životního snažení, jeho neustálý boj s nekalými živly. Už v tomto okamžiku ale může vyvstat otázka, zda jsou vzhledem k látce tato gesta vůbec vhodná. Může být vůbec Rambo po letech masakrů tragický hrdina?

Rambo: Poslední krev
Zdroj: Bontonfilm

Na militantní ikonu se za léta naneslo tolik balastu, že ho toho jeden film nemůže zbavit. Býval symbolem americké rozpínavosti i její bezzubé kritiky. I v této části se musí vrátit k známé dějové linii a likvidaci protivníků. Bez opravdu radikálních změn nejde o materiál pro charakterovou studii, o níž se Poslední krev snaží. Je obtížné zachovat soudržnost, pokud se ve filmu vyskytuje scéna, v níž na jižanských pláních dává náhradní otec své dceři dojemné životní lekce, a zároveň pasáž, ve které bez uzardění ustřeluje hlavy a odsekává končetiny.

Nostalgické pocity fungují ve filmech s Rockym, se současnou podobou Ramba ale nikoli. I čtvrtý díl v zásadě rezignoval na nostalgii a více se věnoval jednorozměrným figurkám a brutalitám.

Nová lekce z násilí

Poprvé od roku 1982 se do série vrací trocha zdrženlivosti. Od prvního dílu si žádný snímek nedával před „řeží“ takto načas. Grunberg spolu se scenáristy Stallonem a Matthewem Cirulnickem představují Rambovo živobytí, jeho blízké i zájmy. Poslední krev se dokonce dotýká společenských útrap na hranici s Mexikem, ve výsledku jde ale jen o povrchní exkurzi a příležitost k dramatu. Stalloneova kamenná tvář a občasné herecké snažení je funkční, postavě ale ani on žádnou hloubku nedodává.

Rambo: Poslední krev
Zdroj: Bontonfilm

V důsledku je také očekávané akce relativně málo. Od zmíněného úvodu trvá prodleva bez skutečně rozvinuté akční scény až do samého finále. V něm se veterán z Vietnamu představuje ve známé poloze à la řezník na obzvláště zaneprázdněných jatkách. Násilné výjevy přitom překračují obvyklé meze i filmů nepřístupných mládeži. Náruživému publiku, které bylo z dosavadního umírněného dění zklamáno, tak film dopřeje alespoň částečnou satisfakci.

Poslední krev, obdobně jako tomu bylo v Do pekla a zpět, je ve svém finále absurdní podívaná, na rozdíl od předchozího dílu ji ale nedokáže přetvořit v katarzní, přemírou násilí skoro odosobnělý zážitek. Příliš zdařilá není ani snaha navázat na tón prvního filmu – Grunbergova vize je příliš povrchně psychologizující a nešťastným způsobem sebedojímavá.

V kontextu kolísavé kvalitativní úrovně série není Poslední krev žádný výrazný prohřešek. Jako (pravděpodobné) rozloučení s postavou jde o důstojné dílo, bohužel snad až přespříliš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
před 7 hhodinami

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
před 9 hhodinami

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
před 9 hhodinami

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
před 10 hhodinami

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
před 10 hhodinami

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
včera v 17:13

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
včera v 16:00

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
včera v 13:09
Načítání...