Zlatého lva za nejlepší film získal na 76. ročníku prestižního festivalu v Benátkách snímek Joker režiséra Todda Philipse. Film režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který byl prvním českým snímkem v hlavní souteži po pětadvaceti letech, žádnou sošku nezískal. Cenu za nejlepší restaurovaný snímek dostal Národní filmový archiv za Extasi režiséra Gustava Machatého.
V Benátkách ocenili restaurovanou Extasi, Marhoul sošku nezískal
Hlavní cenu poroty získal Roman Polanski za film J'accuse (Žaluji) a Stříbrného lva za režii si odnesl Švéd Roy Andersson za drama Om det oändliga (O nekonečnu). Nejlepší herečkou je Ariane Ascarideová za film Gloria Mundi, cenu pro nejlepšího herce dostal Luca Marinelli za roli ve snímku Martin Eden.
Cenu za scénář převzal hongkongský režisér a fotograf Yonfan (No. 7 Cherry Lane), ocenění za nejlepší nový talent pak Toby Wallace (Babyteeth). Zvláštní cenu udělila porota v hlavní soutěži filmu La mafia non è più quella di una volta režirésa Franca Maresca.
Extase se do Benátek vrátila po pětaosmdesáti letech
Digitálně restaurovaná podoba Extase se v Benátkách představila ve světové premiéře. Do italského města se vrátila po pětaosmdesáti letech, právě na benátském festivalu totiž získala ve 30. letech Stříbrného lva za režii.
Snímek z roku 1932 o nevěrné manželce vzbudil v době svého vzniku pobouření erotickými scénami a nemorálním jednáním vdané hlavní hrdinky. Odsoudil ho dokonce papež.
Restaurování realizuje Národní filmový archiv ve spolupráci s filmovým festivalem Karlovy Vary. Rekonstrukce se ujala společnost L'Immagine Ritrovata v Bologni.
„Oni opravdu pracovali tvrdě a tento film by se v Benátkách nikdy znovu nepromítal, kdyby nebylo té tvrdé práce, kterou odvedli,“ děkoval italské společnosti při přebírání ceny v Benátkách kurátor hudby a restaurátor zvuku Jonáš Kucharský. Vyzdvihl i spolupráci s dalšími evropskými filmovými archivy a pomoc sponzorů.
Vyčištěnou Extasi uvidí i čeští diváci, do tuzemských kin by měla být uvedena na začátku příštího roku.
Marhoul nevěřil, že jeho film vyhraje
Účast Nabarveného ptáčete v hlavní soutěži vzbuzovala velká očekávání, Marhoul ale nepočítal s tím, že by nakonec Zlatého lva získal. „Jsem hluboce přesvědčen, že nevyhraje, to je nesmysl. A každou vteřinu a minutu přemýšlím, pro kolik lidí to bude zítra zklamání, protože mi sem chodí zprávy typu ‚vyhraj!',“ řekl v pátek.
Po sobotním předávání řekl ve speciálním vysílání ČT24, že si festival „neuvěřitelně užil“. Nejsilnějším momentem byla pro něj úterní světová premiéra, po které lidé téměř deset minut tleskali ve stoje. „To je pravděpodobně zážitek na celý život,“ podotkl režisér.
V pátek dostal snímek cenu studentské poroty. Ocenění Film pro UNICEF je určené filmu, který vyjadřuje boj za práva dětí. „Někteří kritici skloňují neustále v mnoha pádech násilí a brutalitu. Naopak ten akcent je dán na to, že se jedná o humanitu a že důležitá je láska. A mě tak strašně potěšilo, že zrovna tito mladí lidé film takto pochopili. Děkuji a mám z toho obrovskou radost,“ řekl k tomu režisér.
Marhoul natočil černobílý snímek po několika letech příprav podle vlastního scénáře na motivy stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského. Příběh, který se odehrává na konci druhé světové války kdesi ve východní Evropě, je plný krutosti a násilí.
Devítiletého opuštěného židovského chlapce Josku v něm Kosiński, jenž se stejně jako hlavní hrdina musel za druhé světové války skrývat na venkově, vystavuje nemilosrdnému zacházení. Místo ochrany totiž nachází chlapec u dospělých i dětí nepřátelství ovlivněné předsudky a pověrami.
Speciální vysílání ČT24: Zlatí lvi v Benátkách rozdáni (zdroj: ČT24)
Při premiéře se tleskalo vestoje
Kniha patří k zásadním dílům světové literatury. Její zfilmování proto provázela zvědavost, přestože snímek je náročný jak obsahově (kvůli drastickým scénám), tak svou délkou – trvá bezmála tři hodiny. Dialogy z celkové stopáže přitom zaberou sotva deset minut, chybí i filmová hudba. Dramatický příběh vznikl v koprodukci České televize.
Novinářská projekce Nabarveného ptáčete byla na festivalu v pondělí. Desítky lidí nevydržely drsné scény na plátně a opustily sál. Ti, kteří snímek zhlédli až do konce, ho odměnili potleskem. Tleskalo se i při úterní premiéře – vestoje, během celých osmiminutových závěrečných titulků.
„Lidé odcházejí ze scén, kdy jim nic neukazuji, odchází ale kvůli tomu, co vidí sami v sobě,“ podotýká režisér Marhoul. Podle něj se takové reakce daly čekat a chápe je jako známku, že snímek funguje, jak zamýšlel.
Všechny ohlasy se víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení lidské krutosti, ale také díky umění kameramana Vladimíra Smutného.
První český film v hlavní soutěži od 90. let
Český film měl své zastoupení v hlavní soutěži v Benátkách naposledy před čtvrt stoletím. V roce 1994 se o přízeň poroty ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina.
Hlavní cenu pak na nejstarším filmovém festivalu na světě získal jediný tuzemský snímek: v roce 1947 obdržel Zlatého lva Karel Steklý za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.
„Václav Marhoul je prvním českým režisérem, který nemá žádnou spojitost s československou novou vlnou a dostalo se mu takového úspěchu, že si ho mezinárodní filmový festival typu Benátky vybral do hlavní soutěže,“ dodal reportér ČT Martin Rachmann.
Nabarvené ptáče se příští týden představí na festivlau v Torontu, kde o vítězi nerozhoduje porota, ale diváci. Uveden bude i na přehlídkách v Londýně, Varšavě či Kalkatě.