Nabarvené ptáče v Benátkách získalo cenu UNICEF od studentů. V sobotu se pokusí o Zlatého lva

Snímek Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula získal v pátek na festivalu v Benátkách od studentské poroty ocenění Film pro UNICEF (Cinema for UNICEF). Cena, která patří k nestatutárním oceněním vyhlašovaným během přehlídky, je určena filmu, který vyjadřuje boj za práva dětí. Příběh malého chlapce, který prochází hrůzami druhé světové války, může v sobotu večer získat i jednu z hlavních cen.

„Někteří kritici skloňují neustále v mnoha pádech násilí a brutalitu. Naopak ten akcent je dán na to, že se jedná o humanitu a že důležitá je láska. A mě tak strašně potěšilo, že zrovna tito mladí lidé film takto pochopili. Děkuji a mám z toho obrovskou radost,“ reagoval na ocenění Marhoul.

Zlatého lva na 76. filmovém festivalu v Benátkách může získat jednadvacet snímků, mezi které patří i Nabarvené ptáče. Jeho tvůrce Marhoul ale s vítězstvím nepočítá.

„Jsem hluboce přesvědčen, že nevyhraje, to je nesmysl. A každou vteřinu a minutu přemýšlím, pro kolik lidí to bude zítra zklamání, protože mi sem chodí zprávy typu ˈvyhraj!ˈ. Nerad zklamávám lidi a jsem nerad obtěžkán takovou zodpovědností. Jsem zodpovědný člověk a tohle těžce nesu,“ svěřil se Marhoul.

Rozruch na projekci

Černobílý film vycházející z románu Jerzyho Kosińského viděli v předchozích dnech festivaloví diváci, porotci i recenzenti. Novinářská projekce způsobila rozruch, protože desítky lidí nevydržely drsné scény na plátně a opustily sál. Ta část, která na projekci vydržela, ale na závěr tleskala vstoje.

Podle některých ohlasů by tak případná výhra českého zástupce nebyla překvapením. Všechny ohlasy se víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení lidské krutosti, ale také díky umění kameramana Vladimíra Smutného.

„Mohu bez váhání prohlásit, že se jedná o monumentální dílo, a bylo mi ctí ho zhlédnout. Mohu ale také říct, že doufám, že už mi nikdy nezkříží cestu,“ shrnul své dojmy recenzent britského Guardianu Xan Brooks. Nabarvenému ptáčeti, jež popsal jako vizuálně nádherný fantasmagorický horor, udělil ve svém hodnocení pět hvězdiček z pěti. Také podle týdeníku Variety přemíru utrpení a sadismu zmírňuje krása toho, jak jsou znázorněny.

Filmová adaptace Nabarveného ptáčete nemá být podle Marhoula válečným snímkem ani výpovědí o holocaustu, ale příběhem o setkání osamoceného dítěte s krutostí a násilím. „Je to film, kde se musí přemýšlet, klást si otázky a hledat odpovědi musí každý sám,“ uvažuje režisér. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Hlavní ocenění, Zlatého lva, se zatím podařilo získat jedinému titulu od českého režiséra – v roce 1947 dramatu z dělnického prostředí Siréna od Karla Steklého. Naději měla naposledy komedie Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina v režii Jiřího Menzela.

Sh_t Happens

Nabarvené ptáče ale není jediná česká stopa na festivalu. Do výběru krátkých filmů na benátské přehlídce se poprvé dostal zástupce české kinematografie. Animovaný snímek dvou slovenských studentů pražské FAMU Michaely Mihályiové a Davida Štumpfa nese název Sh_t Happens podle anglického výrazu pro nešťastné náhody. 

Nahrávám video

Premiéru má v pátek v soutěžní sekci Horizonty, do které se letos hlásilo na patnáct set titulů, pozvání do Benátek jich dostalo pouze dvanáct. Sekce se soustředí na novátorské postupy. „Vystřídali jsme pět odlišných vizuálních principů, než jsme došli do toho finálního, takže pro nás to bylo hlavně hledání vizuálního projevu,“ popisuje David Štumpf práci na filmu.

Českou kinematografii na 76. ročníku festivalu zastupuje také digitálně restaurovaný snímek Extase režiséra Gustava Machatého, která se do Benátek vrátila 85 let poté, co tu její promítání vyvolalo skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 11 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 13 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 14 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...