Recenze: Nulorožec, další gurmánsky vyprávěný pokrm literáta Petra Stančíka

Petr Stančík je upovídaný mim českého literárního parnasu. Jeho přístup k tvorbě románů je podoben kocourovi napěchovanému pro něho halucinogenní šantou kočičí. Tu nezdolnou energii je fascinující sledovat, i když výsledek tripu není zaručen. Jak je tomu u autorovy nové knihy Nulorožec?

V pražském nosorožíně dojde k těžko vysvětlitelné události. Vzplane dvanáctero tamních nosorožic a vedlejší obětí je noční hlídač. Inspektor Libor Lavabo se vydává po stopě, aby odhalil temné spiknutí, v němž hraje roli odporně krásný ekoaktivista, Goethův deník, střední škola pohřebnická i řada dalších bizarních prvků a motivů.

Stančík vlastně zopakoval půdorys Mlýnu na mumie, za který obdržel v roce 2015 Magnesii Literu za román – jen zasadil děj do současné Prahy (no, možná trochu alternativní, když místo McDonald's je zde MacBeth's) a výrazně ubral na šantě. Což znamená jen tolik, že bude jeho nejnovější román stále pro řadu čtenářů fantasmagorií, jíž nelze porozumět. Vtip je samozřejmě v tom, že pro jiné čtenáře to bude fantasmagorie, kterou je třeba si vychutnat plnými doušky. Odtud ten schrödingerovský součet spokojenosti. Pravda se vyjeví až při čtení.

Petr Stančík / Nulorožec
Zdroj: Druhé město

Poezie žrasu a úžasu

Petr Stančík (*1968) působí v české literatuře již od počátku devadesátých let, nicméně skutečný průlom předznamenal interaktivní thriller pro děti Mrkev ho vcucla pod zem z roku 2013. Ostatně pro dětské čtenáře od té doby píše pravidelně a rozjeté má momentálně hned dvě série (Jezevec Chrujda a H2O). Pravidelně publikuje povídky v mainstreamu i v antologiích domácí fantastiky.

Zasloužené pozornosti se v posledních letech těší i jeho romány. Kromě Mlýnu na mumie vydal ve sledovaném období i Andělí vejce. Právě hrdinu tohoto románu z roku 2016 připomíná v Nulorožci zmíněný nešťastný hlídač. Přitom po výborném Mlýnu na mumie bylo Andělí vejce velekrokem zpátky. Problém Andělího vejce vězel v tom, že hrdina, o němž vypráví polovina knihy, naprosto neodpovídá tomu, kým je týž člověk v polovině druhé. Pokus vše v Andělím vejci osudově uzavřít pak odhalil, že u Stančíkových textů je mnohem menším prohřeškem, když prostě z náznaků a nedořečenosti vykročí do neznáma.

Což je typ konce v Nulorožci. Pravda, závěr knihy je i tak zdlouhavý, hlavně ve srovnání s kadencí nápadů na stránkách předchozích. Detektivní linie, posléze se transmutující v linii konspirační, drží vyprávění pohromadě a dovádí román kamsi na dohled Mlýnu na mumie. K jeho dokonalosti zde chybí v podstatě drobnosti v dotažení šíleností, jež Stančík s gustem rozhazuje, ale které vždy byly působivé, protože za využití jakési vianovské logiky se ukazovaly být vlastně realistické. Tentokrát jsou místy jen zábavné…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...