Most! je fenomén, ale bourá předsudky? „Kolik diváků by chtělo Roma za souseda?“ ptá se Renata Berkyová

Během šesti odvysílaných dílů se ze seriálu Most! tvůrčí dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko stal společenský fenomén. Zda ale bourá zažité stereotypy, zůstává otázkou, říká publicistka a spisovatelka Renata Berkyová. „Zeptejme se diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál skutečně boří předsudky,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Líbí se vám seriál Most!?

Líbí. Nejvíc se mi líbí romské postavy a jejich hlášky. To mi přijde úplně skvělé.

Obecně ve společnosti se ten seriál stal fenoménem. Jak je to mezi Romy?

V České republice žije 250 tisíc Romů, takže nevím, jak je to u všech.

Tak řekněme ve vašem okruhu.

Žiji trochu v nějaké sociální bublině. Část mých kamarádů, přátel a známých sleduje Most! a líbí se jim. A část ne. Jako asi u každého.

Nahrávám video

Odmítají někteří ten seriál, protože se jim nelíbí, jak ztvárňuje některé věci?

Pokud můžu interpretovat některé názory, tak mám pocit, že se nedívají na Most!, protože jim přijde nějakým způsobem primitivní, řekněme, a proto, že tam Romové vystupují jako karikatury jako všechny postavy v Mostě!.

Byl tam nějaký okamžik, kdy vám zmrznul úsměv na tváři, kdy vám ten vtip najednou připomněl něco, co jste třeba sama zažila?

Mnohokrát. Jeden byl v posledním díle, když se Blanka přiznala, že přestože velmi sympatizuje se Snědou tísní (seriálová organizace na podporu Romů – pozn. red.), tak by si nedokázala představit, že bude s nějakým Romem chodit. To mě dost zaskočilo.

Ale jindy se smějete.

Ano, třeba při scéně se psy (skupina Romů z Chanova předstírá, že chce sníst psa hlavní postavy – pozn. red.). To bylo úplně geniální. To je humor, na kterém jsem vyrostla. Přijde mi, že toto je součást naší romské kultury, přesně tento humor.

Napsala jste, že po zhlédnutí seriálu jste měla jasno, ale s vývojem debaty o tom seriálu už tak jasno nemáte. Proč?

Protože mě trochu děsí ta představa a vlastně i zkušenosti, které jsem zažívala po odvysílání některých částí, že některé hlášky nebo postoje část diváků přijme jako něco, co je legitimizuje k tomu, že se se mnou takto mohou bavit. Neodděluje se striktně seriál jako filmový produkt od reálného života.

Jak se to projevuje?

Projevuje se to tak, že zazní vtip o tom, že nějaký dům v Chanově se má považovat za kulturní památku – je to vtip, já jsem se u něj rovněž zasmála, ale v reálném životě nemám důvod se smát, když se někdo se mnou takhle baví. Vy mi rovněž neříkáte, abych „držela úhel“, že ano? Toto bychom měli striktně oddělovat. A druhá věc, kterou jsem psala ve svém komentáři, je ta, že i seriál Most! zobrazuje Romy v nějaké karikaturní roli.

Ale nejen Romy, zobrazuje tak všechny postavy.

Ano, všechny, ale když se bavíme o Romech, tak neznám formát, ve kterém by mohli být Romové zobrazováni jinak než právě stereotypně.

Na druhou stranu ten seriál sleduje 1,7 milionu lidí. Není to šance přes zábavnou formu otevírat problémy, dostávat tyto otázky k lidem, kteří by například na nějaký vážný film o Romech nepřišli?

Ale o jakých vážných tématech bychom se měli bavit, když je to komedie? Nebo satirická komedie, alespoň se tak prezentuje.

Otevírá téma předsudků, otevírá téma soužití dvou etnik, otevírá téma vztahů k sexuálním menšinám. Nevnímáte nějaký potenciál v tomto?

Těžko říct. Napadá mě, pojďme udělat průzkum mezi skoro dvěma miliony diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál Most! skutečně boří předsudky.

Redakčně kráceno. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Renata Berkyová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 4 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.