Most! je fenomén, ale bourá předsudky? „Kolik diváků by chtělo Roma za souseda?“ ptá se Renata Berkyová

Během šesti odvysílaných dílů se ze seriálu Most! tvůrčí dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko stal společenský fenomén. Zda ale bourá zažité stereotypy, zůstává otázkou, říká publicistka a spisovatelka Renata Berkyová. „Zeptejme se diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál skutečně boří předsudky,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Líbí se vám seriál Most!?

Líbí. Nejvíc se mi líbí romské postavy a jejich hlášky. To mi přijde úplně skvělé.

Obecně ve společnosti se ten seriál stal fenoménem. Jak je to mezi Romy?

V České republice žije 250 tisíc Romů, takže nevím, jak je to u všech.

Tak řekněme ve vašem okruhu.

Žiji trochu v nějaké sociální bublině. Část mých kamarádů, přátel a známých sleduje Most! a líbí se jim. A část ne. Jako asi u každého.

8 minut
Renata Berkyová: Je třeba oddělovat seriál a reálný život
Zdroj: ČT24

Odmítají někteří ten seriál, protože se jim nelíbí, jak ztvárňuje některé věci?

Pokud můžu interpretovat některé názory, tak mám pocit, že se nedívají na Most!, protože jim přijde nějakým způsobem primitivní, řekněme, a proto, že tam Romové vystupují jako karikatury jako všechny postavy v Mostě!.

Byl tam nějaký okamžik, kdy vám zmrznul úsměv na tváři, kdy vám ten vtip najednou připomněl něco, co jste třeba sama zažila?

Mnohokrát. Jeden byl v posledním díle, když se Blanka přiznala, že přestože velmi sympatizuje se Snědou tísní (seriálová organizace na podporu Romů – pozn. red.), tak by si nedokázala představit, že bude s nějakým Romem chodit. To mě dost zaskočilo.

Ale jindy se smějete.

Ano, třeba při scéně se psy (skupina Romů z Chanova předstírá, že chce sníst psa hlavní postavy – pozn. red.). To bylo úplně geniální. To je humor, na kterém jsem vyrostla. Přijde mi, že toto je součást naší romské kultury, přesně tento humor.

Napsala jste, že po zhlédnutí seriálu jste měla jasno, ale s vývojem debaty o tom seriálu už tak jasno nemáte. Proč?

Protože mě trochu děsí ta představa a vlastně i zkušenosti, které jsem zažívala po odvysílání některých částí, že některé hlášky nebo postoje část diváků přijme jako něco, co je legitimizuje k tomu, že se se mnou takto mohou bavit. Neodděluje se striktně seriál jako filmový produkt od reálného života.

Jak se to projevuje?

Projevuje se to tak, že zazní vtip o tom, že nějaký dům v Chanově se má považovat za kulturní památku – je to vtip, já jsem se u něj rovněž zasmála, ale v reálném životě nemám důvod se smát, když se někdo se mnou takhle baví. Vy mi rovněž neříkáte, abych „držela úhel“, že ano? Toto bychom měli striktně oddělovat. A druhá věc, kterou jsem psala ve svém komentáři, je ta, že i seriál Most! zobrazuje Romy v nějaké karikaturní roli.

Ale nejen Romy, zobrazuje tak všechny postavy.

Ano, všechny, ale když se bavíme o Romech, tak neznám formát, ve kterém by mohli být Romové zobrazováni jinak než právě stereotypně.

Na druhou stranu ten seriál sleduje 1,7 milionu lidí. Není to šance přes zábavnou formu otevírat problémy, dostávat tyto otázky k lidem, kteří by například na nějaký vážný film o Romech nepřišli?

Ale o jakých vážných tématech bychom se měli bavit, když je to komedie? Nebo satirická komedie, alespoň se tak prezentuje.

Otevírá téma předsudků, otevírá téma soužití dvou etnik, otevírá téma vztahů k sexuálním menšinám. Nevnímáte nějaký potenciál v tomto?

Těžko říct. Napadá mě, pojďme udělat průzkum mezi skoro dvěma miliony diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál Most! skutečně boří předsudky.

Redakčně kráceno. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Renata Berkyová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...