A tolik o kráse. Cenu Franze Kafky obdržel básník Ivan Wernisch

Nahrávám video

Letošní Cenu Franze Kafky získal básník, spisovatel a překladatel Ivan Wernisch. Stal se jejím osmnáctým laureátem a pátým Čechem, který jedinou mezinárodní literární cenu udílenou v Česku dostal. Ze zdravotních důvodů ji ale nemohl osobně převzít, pověřil tím antikváře a přítele Jana Placáka.

Letošní laureát Ceny Franze Kafky se zařadil do společnosti spisovatelů, jako jsou Philip Roth, Haruki Murakami, Elfride Jelineková nebo Václav Havel, kteří ocenění získali v minulých letech. „Mám velkou radost. Je to skvělá řada, do které se postavím,“ uvedl k ceně Ivan Wernisch.

Dopis

Čekám na poštovského panáčka v domě u vinohradu, pod horou, již od pění kura do pění kura rozebírá ďábel vídaný za jasné noci vesničany, kterak přeletuje s pytlem na zádech, ďábel, který, usedá-li vůbec, láme větve lip přesahujících dvory a viničnou tyčku vrhá proti  postavičce prchající do údolí a nedbající náhle klikatostí cesty, proti tomu poserovi, jenž se brambořištěm doklopýtá až k uzamčenému hostinci U Modré lišky a couvaje civí na vrzoucí štít s liškou držící ratolístku a je, ten osel, nalezen pozdě k ránu zcepenělý, načatý vranami a zajíci, čekám na poštovskou fanfáru a na panáčka, který má vzadu truhličku, a kromě rána, kdy se zaobírám pánví, kromě poledne, kdy se zabývám pánví a révokazem, a večera, kdy otevírám bestiář, přemílám si kamínek slova, kterým započnu psaní na odpověď. I já mám, jaký to přepych, své jméno. Zeptej se po Blbci a bude ti označena cesta za mnou: z vesnice půjdeš ještě dlouho,je to stále víc do kopce a po poli je rozhozen černý hnůj, téměř nepáchnoucí, uvidíš hřbitov, a pak, projdeš-li lesíkem, jsi na vinici. Je malá, ale dům je velký a bílý, Blbcův dům. Miláčku.

/ze sbírky Zimohrádek/

Pro Wernischovu poezii je typická snovost. Být básníkem ale podle něj žádný sen není. „Je to označení člověka změkčilého, zženštělého, taky pitomého trochu, protože kdyby nebyl pitomej, tak se bude živit něčím pořádným. Když si vybereš tenhle život, být básníkem, tak si taky vybereš nouzi, bídu,“ svěřil se v roce 2005 v dokumentárním cyklu Portréty.

Nahrávám video

Za komunismu byl na seznamu zakázaných autorů a živil se různě. Jeho poezie tehdy vycházela jen v samizdatu nebo v zahraničí. Před šesti lety dostal Státní cenu za literaturu. Nebylo to v jeho životě jediné ocenění. „Ceny, který jsem dostal, ať už to jsou ceny nakladatelství nebo Seifertova cena, medaile, kterou jsem dostal od pana prezidenta, pro mě osobně a pro moje psaní to neznamená vůbec nic, já bych byl radši dostal nějakou korunu,“ přiznal v dokumentu. 

Ivan Wernisch se věnuje i literární historii. Původně chtěl být malíř, proto ke svým sbírkám často vytvářel i obálky a ilustroval je. Básníkem ale zůstal ze všeho nejvíc. „Že jsem se na tu dráhu dal a že jsem ji nedokázal opustit, lituji opakovaně a stále,“ prohlásil. „V příštím životě možná budu dělat cokoli, ale pokud ve mně zůstane alespoň trocha tušení toho, co jsem dělal teď, tak na básničky ani nešáhnu.“

Nic

Nic, nic a nic,
to je tvůj díl
Smíš závidět ale závidět
a to ti musí stačit, věř,
je to pro tebe
víc, než si zasloužíš
Tolik o bohatství

A tolik o kráse:
Nic, nic, nic,
to je tvůj díl
Ale smíš se tím trápit
a to je mnoho

Nemáš nic, nic a na nic
už nečekáš
a to je tvé štěstí
Tolik o štěstí

/ze sbírky Půjdeme do Mů/

Wernischova poezie je typická svojí snovostí – do veršů promítá zlomky skutečnosti, které působí jako snový záznam. Často používá neologismů, postupně vyúsťuje v existencialismus. Wernisch je jedním z hlavních představitelů literární generace 60. let, což dokládají jeho sbírky z té doby Kam letí nebe (1961), Zimohrádek (1965) a Dutý břeh (1967). Kromě dalších sbírek uspořádal několik antologií, například Píseň o nosu (2005), Quodlibet aneb Jak se komu co líbí (2008), Kdo to čte, je prase (2008). Undergroundová skupina The Plastic People of the Universe hrála Wernischovy texty zhudebněné Milanem Hlavsou, jeho verše do hudební podoby převedl Mikoláš Chadima. Kromě vlastní básnické tvorby Wernisch také překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny, vlámštiny, ruštiny a latiny. Jeho knihy vyšly v překladech v Německu, Itálii, Francii, Polsku, Bosně a Hercegovině, na Ukrajině a v USA.

Ivan Wernisch
Zdroj: Barbora Sládečková/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
před 5 hhodinami

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
před 5 hhodinami

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
před 11 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
před 12 hhodinami

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
včera v 12:52

Život v 21. století neustále provází strach, míní autor Včelího bodnutí

S ekonomickými problémy, dysfunkčními vztahy, ale i klimatickou krizí se potýká fiktivní rodina Barnesových. Vypráví o ní román Včelí bodnutí irského prozaika Paula Murrayho. Kniha se dostala do užšího výběru Bookerovy ceny za rok 2023, koncem loňského roku vyšla také česky v překladu Lukáše Nováka. Autor román osobně představil na květnovém Světu knihy.
včera v 10:47

Hříšní lidé města pražského se dostali na jeviště

Podle populárních kriminálních povídek Jiřího Marka vznikl v časech Československa televizní seriál a nyní poprvé získali Hříšní lidé města pražského i jevištní podobu. Mordparta s radou Vacátkem v čele tak řeší případy z prvorepublikového podsvětí v pražském divadle ABC.
2. 6. 2026

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
2. 6. 2026
Načítání...