Recenze: Dokonalý únik do paměti provedený divadelníky v Dlouhé

Nahrávám video

Nové inscenaci v pražském Divadle v Dlouhé Sen v červeném domě není z určitého úhlu pohledu co vytknout. Ale zároveň se nad představením vznáší zásadní otázka: Proč právě teď a tady?

Sen v červeném domě je jedním, co do vzniku nejmladším, z takzvaného kvarteta klasických čínských románů vybraných tamními učenci jako vhodný úvod do studia konfucianismu. Jeho autorem je Cchao Süe-čchin, sepsal jej kolem poloviny 18. století a česky vyšel ve třech svazcích v Odeonu v letech 1986–1988 v překladu špičkového (letos v červnu zesnulého) sinologa Oldřicha Krále.

Odkaz k tomuto románu, který zvolilo režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) je volný. V žádném případě nejde o adaptaci, nýbrž o vypůjčení si „prostoru“ a „zvuku“. V onom prostoru, píší tvůrci, „se prolíná minulost, přítomnost i budoucnost, příběhy, myšlenky i rekvizity postav žijících i těch, které nás již opustily. Prostor na hranici odchodu, kde se život zastavil, zatímco venku běží dál. Prostor, kterým procházíme a sdílíme jej s našimi blízkými. Prostor setkání se sebou samými. V tomto místě se ocitáme my, naše vzpomínky, myšlenky, ale i postavy dávných příběhů.“ A ten „zvuk“ dodáváme my, přichází do mysli především zevnitř, z toho, co je v nás uloženo, co v nás zní na základě prožitého.

Sen v červeném domě
Zdroj: Pavel Hejný/Divadlo v Dlouhé

Divadelní Sen v červeném domě vznikal kolektivně, režiséři přišli se základním nápadem a principem, představení se rodilo pod rukama, s autorským vkladem herců. Toto herecké „přinášení“ sebe sama by možná došlo i divákovi, který by o vzniku inscenace nevěděl vůbec nic, protože každý z hereckých aktérů je se svou postavou srostlý o poznání víc, vnáší do ní větší měrou sebe, než tomu bývá takříkajíc u standardních rolí. Přitom zde neběží o žádnou improvizaci nebo o vystupování z role, naopak – základem je velmi důmyslná a jemná souhra, precizní nacvičení scén vyladěných do detailů.

Ale než k této souhře došlo (a k osmičce herců z Dlouhé by se téměř patřilo dodat, že zde tvoří hudební označení okteto), každý z nich vnesl nějaké své téma, své vzpomínky, svá poznamenání. Bez toho by výsledek nebyl takový, jaký je. Totiž osobní, niterný, ale – a to je na inscenaci cenné – Sen v červeném domě není ani „psychoanalýza“, ani autistické mumlání. Je to při určitém diváckém naladění se a sladění s chvěním této inscenace otevřená a sdělná věc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 mminutami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...