Národní obrození vzešlo z hospody, Hrabal by mohl vyprávět. Čítanka představuje české dějiny pití

Pijáckou tradici v české kultuře představuje nová čítanka (zdroj: ČT24)

Pijáckou tradici v české kultuře představuje nová čítanka. Autory jsou literární publicisté Radim Kopáč a Jakub Šofar. Přinášejí vtipy, písně, zábavné historky, ale také odstrašující příklady. V zemi, jejíž obyvatelé patří k největším konzumentům alkoholu na světě, inspirovalo pití umělce všech disciplín. Autoři knihy zároveň připomínají, že pití sehrálo podstatnou roli i v českých dějinách.

„Snažili jsme se ve dvanácti kapitolách projít dějiny českého písemnictví a sledovat, kde a v jakých žánrech se texty dotýkají s motivem konzumace alkoholu. A zjistili jsme, že těch textů jsou stovky, tisíce, možná desítky tisíc,“ říká jeden z autorů knihy Radim Kopáč.

Od středověku po současnost

Čítanka s podtitulem Alkohol a jeho konzumace slovem i obrazem přináší na tři stovky poutavých textových ukázek. Písně lidové i umělé, vtipy a aforismy, zábavné historky i odstrašující příklady, které spojuje láska či odpor k alkoholu. Autoři hledali od středověku po současnost, s těžištěm v devatenáctém a dvacátém století.

Pijácká tradice v české kultuře nemůže opomenout tvorbu spisovatele Bohumila Hrabala. „Já jsem velký piják piva. A pod dojmem pití toho piva nastává jistá euforie a člověk rád vypráví, ne co se přímo stalo, nýbrž co jsem si tam já ještě dodal,“ popisoval sám Hrabal, jak pravidelné pití pomáhalo jeho opulentnímu vypravěčskému stylu.

Autoři knihy zároveň připomínají, že pití sehrálo podstatnou roli i v českých dějinách. „Alkohol hrál zásadní, formativní roli v devatenáctém století v době národního obrození,“ tvrdí Radim Kopáč.

„Veškeré národní obrození je velmi intenzivně spjato s konzumací nikoliv páleného pití nebo vína, ale piva. Národní obrození se dělo v hospodách. Na konstituci českého národa, která pak vyvrcholila v roce 1918 samostatnou republikou, bylo zaděláno v hospodách,“ pokračuje.

Hanba a potupa hříšná

Pijácká čítanka ale nechce konzumaci alkoholu glorifikovat. „Ta knížka je literárně-historickou nebo kulturně-historickou sondou. Čili o žádnou oslavu alkoholismu ani náhodou nemůže jít,“ zdůrazňuje Kopáč.

To dokazuje i kapitola Proti pití aneb Hanba a potupa hříšná, která odkazuje třeba na texty prvního československého prezidenta. „Chudoba tedy často příčinou alkoholismu bývá, ale ve větší míře je alkohol příčinou chudoby! (…) Politická, náboženská svoboda, každá svoboda je nemožna tam, kde se pije,“ napsal k tématu alkoholismu Tomáš Garrigue Masaryk.

Navzdory jeho slovům jsou Češi mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve spotřebě alkoholu druzí. Loni každý obyvatel vypil v průměru skoro 12 litrů. Stejně vydatně pijí Francouzi, více alkoholu pak zkonzumují už jenom obyvatelé Litvy.