Sbalit usárnu a do lesa, třeba i v Praze. Výstava v Kinského zahradě shrnuje 100 let trampingu

Část Národopisného muzea v pražské Kinského zahradě se na téměř dva roky proměnila v trampskou osadu provoněnou dřevem a vyzdobenou vlajkami, totemy a hudebními nástroji. Výstava Století trampingu ukazuje proměny trampského hnutí od roku 1918 a také jeho vliv na českou kulturu.

„Snažili jsme se tramping ukázat nejen jako něco minulého, ale jako fenomén, který ovlivnil životy desetitisíců lidí,“ vysvětlil autor výstavy Jan Pohunek, který vede etnografické oddělení Národního muzea. Tramping podle něj stále žije a vyvíjí se, ačkoli počet trampů již není tak výrazný jako v dobách největší slávy za první republiky.

Ačkoli se trampská subkultura ustavovala postupně, rok 1918 podle Pohunka lze za počátek trampského hnutí označit. Důvodem je, že v tomto roce byla jižně od Prahy u břehů Vltavy založena trampská osada Ztracená naděje.

Na „Ztracenku“, která se stala vzorem pro založení dalších trampských osad, se sjíždělo mnoho známých osobností z řad hudebníků, herců a sportovců. Nejznámějším osadníkem byl nejpopulárnější trampský textař a skladatel Jarka Mottl.

Video Události
video

Události: Výstava ke století trampingu

Vůně lesa v Letohrádku Kinských

Pro účely expozice byla jedna místnost Letohrádku Kinských proměněna v lesní tábořiště, kde návštěvníky přivítá intenzivní vůně čerstvého dřeva a zdi pokryté fotografiemi lesů. Cílem bylo podle Pohunka vytvořit příjemné prostředí spojené s trampskými aktivitami. Například hru na kytaru nebo manipulaci s kultovním batohem zvaným „usárna“ si mohou zájemci vyzkoušet přímo ve výstavní síni.

Samotnou expozici pak tvoří zejména předměty ze sbírek etnografického oddělení Národního muzea, jakými jsou dobové fotografie, vlajky trampských osad či zápisky a umělecká díla významných představitelů trampingu. Informace o jednotlivých etapách vývoje hnutí doplňují sekce věnované aktivitám úzce spjatým s trampingem – hudbě a sportu.