Třicetiletou válku ukončí až Mírotvůrci. Nový film připravuje Česká televize

Komplikovaná mírová jednání, jejichž výsledkem byl roku 1648 konec třicetileté války, zachytí nový film na hraně dokumentu a hraného dramatu. Mezinárodní koprodukční projekt České televize nazvaný Mírotvůrci právě vzniká ve studiích na Kavčích horách. Poprvé se představí v říjnu, na kulaté 370. výročí uzavření Vestfálského míru.

Video Události v kultuře
video

Konec třicetileté války zachytí nový film Mírotvůrci

Ve studiu České televize jsou natáčeny všechny hrané scény filmu, které budou tvořit zhruba jednu třetinu celého snímku. Dokumentární část připojí díky rozhovorům další informace o konfliktu, který určil podobu novověké Evropy. Diváky zavede třeba na konkrétní místa, kde jednání o míru probíhala. Belgičtí animátoři pak do snímku dodají bojové scény.

„Třicetiletá válka nám ukazuje, že vždycky existuje nějaké řešení. Také dnes musíme najít nějaké východisko pro všechny současné konflikty, protože válka nic neřeší a nevyřešila ani tenkrát,“ uvažuje nad poselstvím filmu německý režisér Peter Wekwerth.

Zezadu tahat za nitky

Filmaři předvedou komplikovaný průběh vyjednávání i různé postupy a motivy diplomatů. Například vévodkyně z Longueville, kterou hraje česká herečka Anna Císařovská Marková, pomáhá dosáhnout míru také proto, že se už nemůže dočkat návratu zpátky do Francie.

„Jak už to ženy dělají, zezadu jsou schopny tahat za nitky a muže směrovat, kam potřebují. Pro mne je docela příjemné si představit, že kdyby tam ona nebyla, tak by to bylo všechno úplně jinak,“ směje se herečka.

Zmar české naděje

Válku, která tři desítky let devastovala Evropu, ukončily dvě smlouvy, které 24. října 1648 podepsali zmocněnci habsburského císaře v Münsteru a Osnabrücku. Vestfálský mír, jak tato událost vstoupila do dějin, sice na jednu stranu ukončil utrpení a ničení, zároveň ale zmařil naděje na změnu náboženských a politických poměrů v českých zemích, které se na téměř 300 let staly součástí katolické habsburské monarchie.

Právě v Čechách přitom celoevropský konflikt v květnu 1618 vypukl, impulsem se stala neslavná druhá pražská defenestrace a následné protihabsburské povstání protestantských stavů. Boje se ale postupně rozhořely po celé střední Evropě a králové, knížata a generálové plenili vše, co jim přišlo pod ruku. Říše přišla přibližně o třetinu obyvatelstva. Konflikt časem nabyl podobu náboženské války mezi protestanty a katolíky. Jednalo se ale samozřejmě také o územní zisky a vymezení sfér vlivu.

Pokusy o diplomatické vyřešení konfliktu se objevily už na začátku 40. let 17. století, trvalo ale ještě sedm dlouhých let, než se podařilo jednání dotáhnout do konce. Nejvíce získali Švédové, kterým připadla území na severním pobřeží Německa, Francie zase ovládla důležité državy v Porýní. Habsburskému císaři pak výsledek přinesl náboženskou unifikaci jeho říše: ustanovení o rovnocenném postavení katolíků a evangelíků se totiž nevztahovalo na dědičné země Habsburků.

Počátek války, defenestraci na Pražském hradě, nedávno připomněl televizní film Bůh s námi. V katedrále Svatého Víta se pak letos natáčely také záběry úvodního dílu seriálu Age of Iron, který se evropskému konfliktu mezi katolíky a protestanty věnuje, podobně jako Mírotvůrci, formou na rozhraní dokumentu a hraného filmu.