Národní divadlo uvede baletní klasiku Marná opatrnost. Dorazí poník i tančící slepice

Balet Národního divadla poprvé ve své historii uvede jeden z nejstarších dochovaných titulů baletní historie, komedii Marná opatrnost. Poprvé byl uveden již v roce 1789. Česká první scéna připravila jeho nejslavnější verzi podle britského choreografa Fredericka Ashtona z roku 1960, která vznikla pro soubor londýnského Královského baletu. Marná opatrnost vypráví klasickou zápletku o zamilovaném páru, jehož lásku se pokoušejí překazit rodiče snahou o domluvený sňatek.

Video Události v kultuře
video

Národní divadlo uvede klasický balet Marná opatrnost

Balet je protkán bujným veselím a humorem, vystupují v něm tančící slepice a na jevišti se objeví živý poník. Marná opatrnost ale také představuje choreografii náročnou pro tanečníky v sérii energických duetů a sólových výkonů, které vyjadřují vášeň dívky Lise a jejího milého Colase.

Pro tanečníky obrovská výzva

Zápletka příběhu je jednoduchá: Lise miluje Colase, nicméně matka její volbu neschvaluje. Chce ji provdat za bohatého a poněkud jednoduššího Alaina. Aby dceru před Colasovými svody uchránila, zamkne ji do komůrky. Netuší však, že již předtím se do stejné místnosti schoval také Colas…

Alina Nanu jako Lise a Ondřej Vinklát v roli Colase
Zdroj: ČTK
Autor: Roman Vondrouš

Jako Lise se představí tanečnice Alina Nanu, Nikola Márová nebo Marta Máchová Drastíková, jejího milého Colase pak bude tančit Ondřej Vinklát, Giovanni Rotolo či Matěj Šust.

„Tančit Lisu a Colase je velice těžké. Vypadá to snadně, ale je to vyčerpávající a pro tanečníky je to obrovská výzva,“ zdůrazňuje choreografka Jane Elliottová. „Je to plné drobných detailů, které to dělají tak výjimečným. Je to velice náročný balet.“

Prostí lidé na scénu

Marná opatrnost se prvně objevila na scéně Grand Théâtre v Bordeaux dva týdny před vypuknutím Velké francouzské revoluce prvního července 1789. Autorem původní choreografie byl Jean Dauberval (1742 až 1806), který ji inscenoval jako dějový balet neboli ballet d'action.

Heroická témata své doby Dauberval rozšířil o žánr baletní komedie. Na scéně vystupují prostí lidé, již ne šlechtici, králové nebo bozi jako dosud, ale zároveň ještě ne nadpozemské bytosti jako v baletním romantismu první poloviny devatenáctého století.

Daubervalova choreografie se stala populární, v roce 1791 byl balet uveden v Londýně a poté se rozšířil po celé Evropě, někdy pod názvem Le Ballet de la paille (Balet o slámě) nebo La Fille mal gardée. V Rusku zdomácněl jako Marná opatrnost v choreografii Mariuse Petipy a Lva Ivanova (1885).

Nový život po anglicku

Nový scénický život pak představení vdechl choreograf Královského baletu v Anglii Frederick Ashton. Od premiéry v roce 1960 se Ashtonova verze stala ve světě nejoblíbenějším baletem anglického stylu.

Doposud dílo uvedlo více než 35 divadel včetně Pařížské opery, Velkého divadla v Moskvě, Amerického baletu, Bostonského baletu a Kanadského národního baletu. Ve čtvrtek večer tato verze poprvé vstoupí i na scénu pražského Národního divadla.