Národní divadlo moravskoslezské uvádí na jeviště několik tisíc let starý příběh o válce a obětech. Operu Ifigenie v Aulidě nastudoval mezinárodní tým a v Ostravě ji uvádějí poprvé.
Ifigenie v Aulidě je poprvé i Ifigenií v Ostravě
V Ostravě poprvé uvádějí operu Ifigenie v Aulidě (zdroj: ČT24)
Operu napsal v roce 1774 německý klasicistní skladatel Christoph Willibald von Gluck. Vycházel z dramatu francouzského spisovatele Jeana Racinea a ten se zase inspiroval tragédií starořeckého dramatika Euripida.
Ostrava dílo uvádí v hudební a textové úpravě Richarda Wagnera, který v polovině devatenáctého století mimo jiné několikahodinovou operu zkrátil a naopak rozšířil obsazení orchestru. „Velmi respektoval historii a kupodivu ji dramaturgicky upravil lépe, než jaká byla originální verze,“ podotýká polský režisér Michał Znaniecki, jenž na ostravské scéně operu nastudoval.
Děj čerpá z historie trojské války. Titulní hrdinka Ifigenie se musí obětovat, aby si usmířila bohy a svému otci, králi Agamemnónovi, a jeho vojskům zajistila příznivý vítr na cestu do Troje. Ifigenie prožije na jevišti svatbu s Achillem a téměř vlastní smrt, které se jejím rodičům nedaří zabránit. Zájmy státu jsou přednější než rodinné vazby.
Není důležitá celá historie řecké mytologie, i my denně bojujeme s osudem - a prohráváme.
Scénu vytvořil italský scénograf Luigi Scoglio, který se Znanieckým už dvě desetiletí spolupracuje. Dominantním prvkem je zeď, jejíž podoba se během představení několikrát promění, připomíná tak mramorovou stěnu z antiky i popravčí zeď. „Přemýšleli jsme o něčem, co rozděluje lidi i země. O něčem, co vytváří v daný moment silnou atmosféru,“ vysvětlil Scoglio.
Bohové mají v tomto příběhu z řecké mytologie podoby figurín bez hlavy. Hlavní hrdinku ale děj smrti nakonec ušetří – Ch. W. Gluck její další osudy, opět inspirován Euripidesem, zpracoval v opeře Ifigenie v Tauridě. Tu už publikum v Národním divadle moravskoslezském – na rozdíl od aktuální premiéry – mohlo slyšet.