Recenze: Je to tu. Švandovo divadlo zve na performanci smrti

Studio Švandova divadla připravilo nevšední mezigenerační meditaci s tématem posledních věcí člověka. Uchopení závažného poselství je zde nesmírně lidské, moderní a míra nadhledu přiměřená. Takže si tím vším projdete s citem, ale bez nadměrné emoční zátěže, která by vám bránila se divácky pobavit. Nejbližší reprízu představení Je to tu uvede Studio Švandova divadla ve čtvrtek 3. listopadu.

„Ten pocit možná už znáte. Už jste to třeba zažili. Ale nejde o tu bolest, nebudeme se deptat, hrát na plačky, nechceme pěstovat smuteční karafiát. Jde o to, že jednou přijde velké finále a my shlédneme svůj příběh konečně vcelku,“ komentují hru inscenátoři a průvodci rozhraním bytí a nebytí.

Podobný soulad silného tématu a životního nadhledu jsem vnímala na květnové premiéře hry Vojtěcha Štěpánka o dvou ženách v komatu Nevim v A Studiu Rubín. Shodou náhod jde o stejně hutnou stopáž, vše podstatné se stane během necelé hodiny.

Nový život za zrcadlem

Leitmotivem představení je intimita osobních setkání a rituálů, spojených s odchodem z tohoto světa. Režisérka Viktorie Čermáková přistoupila k látce střídmě, pojetí definuje též prostá architektura s převahou bílé. Pět vertikálních a horizontálních hranolů poslouží coby stoly, lůžka, katafalky i rakve. Zadní stěnu ozařuje chladný neon s nápisem The End, který převráceně pokračuje v zrcadle.

Seance Je to tu zahrnuje civilizační i esoterní zkušenosti, ve třech partech (dialogy, monolog, performance) popisuje smuteční oslavu, zmatek i vidiny duše po opuštění těla a blízkost druhého v čase nemoci či smrti.

Společenské entré je vtipnou koláží vzpomínek na nebožtíka, konverzací se prolínají profesní, filozofické i politické momenty. Repliky jsou ostře sekané do rytmu dolévaných panáků tvrdého alkoholu, Andrea Buršová působivě zazpívá dekadentní song s doprovodem piana.

„Kolik dobra jsem vykonal? Moc ne, protože jsem byl věčně zamilovaný nebo jsem něco pořádal,“ říká čerstvě osvobozená bytost prostřednictvím výstupu Tomáše Petříka. Části fyzického těla se rozpadají, stejně jako odhozené svršky. Duše touží získat další pokus, zatímco hmotný On nám chybí, protože naslouchal, byl tak vtipný…

Titul Here we go/ Je to tu měl světovou premiéru loni v londýnském Lyttelton Theater, u nás je uveden prvně. V břitkém kusu současné britské autorky Caryl Churchillové hrají na smíchovské scéně Andrea Buršová, Robert Jašków, Tomáš Červinek, Tomáš Petřík a Miluše Hradská. Nejbližší reprízu uvede Studio Švandova divadla ve čtvrtek 3. listopadu.