Ve věku 80 let zemřel v pondělí sochař Aleš Veselý. Potvrdil to tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Poslední rozloučení s výtvarníkem, k jehož dílům patří Brána nenávratna v pražských Bubnech, se uskuteční ve čtvrtek v rodinném kruhu.
Branou nenávratna. Ve věku 80 let zemřel sochař Aleš Veselý
Aleš Veselý se věnoval malbě, kresbě i instalaci, ale především pracoval s prostorem a velkými hmotami v podobě rozměrných objektů. Ve svém monumentálním díle se často obracel ke kořenům judaismu.
Brána do nebes
K jeho známým dílům z poslední doby patří Brána nenávratna v pražských Bubnech, která upomíná na židovské transporty. Odhalena byla letos 9. března. Kolejnice, která míří k nebi, je symbolem brány, jíž procházely válečné transporty, a podle autora lze vztyčenou kolej vnímat také jako Jákobův žebřík, bránu do nebes.
GALERIE
Zemřel Aleš Veselý
Práce na Bráně nenávratna měla pro Veselého osobní význam. Řekl tehdy, že o umělecké připomínce lidí, kteří za války zmizeli, uvažoval celá desetiletí. „Měl jsem k tomu velmi osobní důvody, protože z mých nejbližších příbuzných se 42 lidí nevrátilo, zahynulo,“ uvedl.
Brána nenávratna avizuje budoucí Památník ticha, který se má stát místem piety i centrem diskusí a výstav o holocaustu.
GALERIE
Brána nenávratna před pražským nádražím Bubny
Poslední realizovanou prací Veselého je socha Síla neodvratnosti, kterou odhalil také tento rok v Terezíně. Jeho nejznámější sochou je patrně kovová plastika Kaddish odkazující k židovské modlitbě za zemřelé.
Původně bezejmennou plastiku vytvářel po smrti svého otce a pracoval na ní celý rok, stejně jako má podle židovské tradice syn povinnost se celý rok po smrti otce modlit denně kadiš. Jeho díla jsou vystavena v exteriérech v mnoha zemích a jsou ve sbírkách světových muzeí.
Od informelu do pouště
Aleš Veselý se narodil 3. února 1935. Na českou výtvarnou scénu vstoupil na přelomu 50. a 60. let. Velmi záhy patřil k nejvýraznějším osobnostem generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu. V počátcích se věnoval kresbě a malbě, brzy ale začaly vznikat jeho osobité asambláže a objekty z neobvyklých materiálů, nejprve závěsné, později trojrozměrné.
V 90. letech a po návštěvě Izraele se Veselý začal zabývat pouštními projekty , neobyčejně rozměrnými díly, jež by měla být umístěna v poušti a svou monumentalitou a zároveň materiálovou i tvarovou jednoduchostí vybízet ke kontemplaci, zamyšlení a zklidnění. Pouštními projekty se autor zabýval léta bez ohledu na jejich případnou realizaci.
„Aleš Veselý je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších českých sochařů po druhé světové válce. Na jeho tvorbě je zajímavé, jak se proměňovala. A každá fáze byla originální. Nebyl to autor jednoho nápadu nebo jednoho stylu,“ říká historik umění Tomáš Pospiszyl.
K letošním osmdesátinám Aleše Veselého se v Praze uskutečnila série čtyř výstav, jež zmapovaly jeho obsáhlé dílo od 60. let až po současnost. Čtyři galerie vystavily i díla, která veřejnost ještě nespatřila.