Čím víc ran dostává, tím tvrději bojuje. Jenomže teď koupil několik podpásovek, které ho (málem) složily. Neuvěřitelně namakaný Jake Gyllenhaal, bývalá mlátička Forest Whitaker a zkušený choreograf akčních vypalovaček Antoine Fuqua dělají, co mohou, aby z mdlého scénáře, recyklujícího (téměř) všechna provařená klišé boxerského filmu, vyrazili něco, co zvedne Madison Square Garden a příznivce žánru ze sedadel. Na to, s jak neduživou scenáristickou předlohou lezou mezi provazy, to docela ustáli.
Recenze: Bojovník nezasadí žádný překvapivý úder, ale přesto vítězí
Boxerské filmy mají svoji tradici, kultovní vzory a jména, která v ringu budila respekt. Často jsou to zfilmované příběhy skutečných borců, jakými byla třeba těžká váha James J. Corbett ve filmu Gentleman Jim (1942), těžkotonážník James J. Braddock, který jde za svým snem, ve snímku Těžká váha (2005), legendární Muhammad Ali ve filmu Ali (2001) či neutavitelná střední váha Zuřící býk (1980) alias Jake LaMotta. Čelné místo mezi kultovkami tohoto subžánru zaujímá série, jejímž protagonistou je „italský hřebec“ Rocky Balboa a statečně si v boxerské aréně, pod vedením Clinta Eastwooda, vede i Maggie Fitzgeraldová v boxerském dramatu Million Dollar Baby (2004).
Prodychtit se do téhle elitní rohovnické sestavy není jednoduché a předpokládá to o něco více nežli stínový, byť profesionálně odvedený sparing, což je stručně řečeno to, co Bojovník (navzdory svému odhodlanému názvu) nabízí.
Jeho klíčovým problémem je blbý a chudokrevný scénář (navzdory tomu, že zakrvácených tváří a ručníků je tu hafo). Jsou pod ním podepsáni Kurt Sutter (který zatím kmital spíše mezi televizními seriály) a Richard Wenk (jenž spolupracoval s Fuquou již na Equalizerovi), kteří se tu ale předvádějí spíše jako „opisovači“ v žánru již viděného nežli originalitou a nápady překypující scenáristé. Co s tímhle naděláte?
Odpověď zní: Zavoláte Jakea Gyllenhaala, přesvědčíte ho, aby zapomněl na roli hladově vychrtlého Slídila (kvůli které údajně shodil skoro deset kilo), motivujete ho ke každodenní, několikahodinové šichtě v posilovně (kde nabere nějakých sedm kilo vyrýsované svaloviny), proženete ho boxerským tréninkem a vzbudíte v něm chuť vydolovat ze scenáristického slepence maximum. Když tohle zmáknete a přihodíte k tomu bývalého boxerského šampiona se skleněným okem a schopností připravit borce na rozhodující zápas Foresta Whitakera a režiséra, který, jako Antoine Fuqua, dokáže točit boxerské scény tak, že máte při každé ráně pocit, že jste ji také koupili – jste skoro za vodou. A právě tohle se v případě Bojovníka stalo.
Za všechno, co má i o co přišel, může box
Billy Hope je tvrďák, který vyrůstal v děcáku, kde se naučil prát a dostal své první propocené boxerské rukavice. Pak tvrdě makal, stal se mistrem světa v polotěžké váze, manželem krásné Maureen, která ho vedla složitým životem sportovní celebrity, otcem milované dcery Laily a majitelem luxusní rezidence a tučného konta, které jim jejich vzájemnou lásku příjemně usnadňovalo. Jenomže poté, co po čtvrté obhájil titul, ho život tvrdě knokautoval a on o všechno tohle přišel. Najde ještě sílu, vůli a motiv, proč znovu bojovat?
Bojovník je boxerský film o návratu, o druhé šanci a hlavně o tom, že nová cesta na vrchol, jehož jste již jednou dosáhli, je mnohem těžší, než když jste k němu směřovali poprvé. Všechno je proti němu, ale přesto je tohle jeho čas, rozhodující chvíle, kdy může znovu ovládnout svůj osud. A všechno, co si myslíte, že se stane, se také opravdu stane, v duchu nesčetných příběhů o pádu na dno a trnité cestě opět vzhůru.
Tady Bojovník nenabízí nic, co by tady už nebylo, a to, že je příjemně koukatelnou žánrovkou, je především zásluhou herců, v čele s jak o život hrajícím Jakem Gyllenhaalem, který (podobně jako kdysi Robert De Niro v Zuřícím býkovi) udělal pro svoji roli maximum lidsky možného (uvidíme, zda se to projeví v oscarových nominacích). Jeho emocionálně a fyzicky na maximum odehranou figuru Billyho Hopea místy ale válcuje klidná síla Foresta Whitakera, příjemný pohled je na sympatickou Kanaďanku Rachel McAdamsovou a docela výraznou stopu zanechává i malá Oona Laurenceová (byť vám poleze místy poněkud na nervy).
V Bojovníkovi Fuqua rutinérsky kombinuje akci s melodramatem, což není úplně jeho parketa, z nedomrlého scénáře se snaží vymáčknout maximum a hodně mu přitom pomáhá kamera oscarového Maura Fioreho (Avatar), která se dokáže autenticky pohybovat s borci v ringu a zprostředkovává hustou atmosféru boxerského světa. Nový Rocky to sice není, ale ostudu žánru (do kterého sice nepřinesl nic nového) tenhle film o cestě tam a zpět, také neudělá.
V kinech od 23. července.