Brno se zpožděním oslaví Janáčka. Jak jinak než hudbou

Brno – Půl roku poté, co uběhlo 160 let od narození Leoše Janáčka, Brno konečně oslaví svého nejslavnějšího hudebníka. Dnes večer začíná festival Janáček Brno, který zahájí premiéra Janáčkovy opery Věc Makropulos v režii Davida Radoka. Studenti JAMU zase připravili operu Příhody lišky Bystroušky a odborníci si skladatele připomenou na konferenci Opera Europa.

Ve světě sklízí jeho hudba slávu, cizinci se učí česky, aby mu lépe porozuměli. Doma ale Leoš Janáček tak populární není. Důvodem může být i názor, že Janáček je pro posluchače náročný. A i když se k němu jeho domovské Brno hrdě hlásí, v den jeho 160. výročí narození nepřipomínalo světově proslulého skladatele v ulicích téměř nic.

Pravé narozeniny tak Janáček oslaví až dnes, kdy v Brně začíná už čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu, který nese jeho jméno. Festival zahájí premiéra nového nastudování Janáčkovy opery Věc Makropulos. „Obsahově a hudebně je to opravdu jedna z těch nezajímavějších věcí, jimiž jsem se kdy zabýval,“ říká uznávaný operní režisér David Radok, který s brněnským souborem operu nastudoval.

Příběh nesmrtelné Emilie Marty, která je unavená věčným životem, se ukáže v původní podobě, jak představení viděli diváci na brněnské premiéře roku 1926. Inscenaci uvidí i diváci České televize, která představení zaznamená hned na 12 kamer a v HD rozlišení. Na obrazovky se záznam dostane nejdříve v roce 2015, uvedl šéf brněnského studia Jan Souček.

V sobotu si premiéru odbude nastudování další Janáčkovy opery. Příhody lišky Bystroušky zahrají studenti JAMU. I tato opera se svého prvního uvedení dočkala v Brně, a to přesně před 90 lety, v listopadu 1924. Souběžně s festivalem hostí Brno i prestižní konferenci Opera Europa, na které se sejde 220 zahraničních hostů z 25 zemí.

K Salcburku je daleko

Hudebník, dirigent a skladatel Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech. Jeho život byl ale spojený s jižní Moravou. V Brně studoval nejprve klášterní školu, později gymnázium. Po studiu varhanické školy v Praze, Vídni a Lipsku se do Brna vrátil, aby zde roku 1881 založil varhanickou školu a později i brněnskou konzervatoř. Leoš Janáček byl velkým zastáncem vytvoření moravské univerzity a stal se i prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity.

Jak byl Janáček spojen s Brnem, chtělo by být Brno spojené s ním. Jeho jméno nese největší divadelní budova ve městě, operní soubor i umělecká akademie. Janáčkovu hudbu provozují brněnští umělci a zkoumají muzikologové, kteří patří ke světové špičce. Zatím jen na papíře zůstává Janáčkovo kulturní centrum, tedy nový koncertní sál, na který se zatím nenašly peníze. Představitelé města dlouhodobě opakují, že chtějí pomocí festivalu spojit Brno s Janáčkem tak pevně, jak je Salcburk spjat s Mozartem a Bayreuth s Richardem Wagnerem. Doba, kdy bude Janáček doslova na každé rohu, ale ještě nepřišla.