Školní obědy budou moci zdražit o dvacet procent, svačiny o třicet

Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavního jídla o dvacet procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o třicet procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun.

Ceny za dopolední a odpolední svačiny, které obvykle zahrnují ovoce, zeleninu nebo mléčné produkty, budou moci stravovací zařízení zdražit více. Důvodem je podle ministerstva to, že tyto potraviny patří k sortimentu, který v poslední době zdražil nejvýrazněji.

Svačiny se podávají dětem v mateřských školách a ubytovaným na internátech či v domovech mládeže. Tato zařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit dětem celodenní stravování.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily v září 2021, a to o dvacet procent. Předtím platily od ledna 2012. Nové navýšení limitů je podle úřadu nezbytné pro to, aby zařízení školního stravování mohla nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Aktuální limity stanovují strop na oběd pro strávníka staršího patnácti let na 45 korun, od 1. února to bude 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let bude proti stávajícím 39 korunám o osm korun vyšší. Děti od jedenácti do čtrnácti let budou namísto nynější ceny 41 korun za oběd platit nejvýše padesát korun a děti do šesti let 36 korun, tedy o šest korun více než nyní.

Od února budou předškoláci za celodenní stravu ve školkách platit 57 až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let bude za snídani, svačiny, oběd a večeři platit dohromady nejvýše 141 korun za den a dítě od jedenácti do čtrnácti let nejvýše 153 korun za den. Celodenní strava pro starší patnácti let bude moci stát až 169 korun.

Proti dnešním cenám tak jídelny mohou platbu za denní stravu navýšit o 23 až 33 korun v závislosti na věku strávníka. Ještě více by mohli platit žáci ze tříd se sportovním zaměřením a studenti konzervatoří, kteří studují tanec.

Například v Praze se ceny za obědy v jídelnách pohybují většinou mezi třiceti a čtyřiceti korunami. Většina jídelen, které oslovila ČTK, se od února zdražovat nechystá. Důvodem je to, že k úpravě cen přistoupily už loni. Naopak s tím, že si připlatí, musí počítat rodiče školáků, stravujících se třeba v jídelně při Základní a mateřské škole Kořenského v Praze 5.

Ministerstvo uvedlo, že se navýšením cen za stravování může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým může pomoci třeba navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort rovněž posílil o čtyřicet milionů korun svůj dotační program na obědy. Pro letošní rok si budou moci neziskové organizace, které stravu školákům poskytují, rozdělit sto milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 23 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled