Marže u čerpacích stanic byly v červenci nepřiměřené, tvrdí ministerstvo financí

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic. Přesáhly průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutaly od květnových a červnových výsledků, kdy se marže držely na velmi nízké úrovni, řekl mluvčí ministerstva financí (MF) Tomáš Weiss. S kontrolami bude MF pokračovat nejméně do konce září. Vyjádření petrolejářů ČTK shání.

„Minulý týden jsme iniciovali schůzku s asociacemi petrolejářů a velkými hráči na trhu čerpacích stanic, na které jsme apelovali, aby své marže snížili zpět na akceptovatelnou úroveň,“ uvedl resortní mluvčí Weiss. Kontroly chce provádět ministerstvo do konce září, dokdy platí snížená spotřební daň z pohonných hmot. V případě potřeby je připraveno tyto kontroly prodloužit.

Weiss upozornil na to, že pokud by výsledky kontrol ukázaly na nepřiměřeně vysoké marže, pro které by neexistovalo důvodné vysvětlení, je ministerstvo připraveno přijmout konkrétní řešení včetně možnosti cenové regulace stanovující maximální výši marže. Ministerstvo začalo marže kontrolovat v březnu.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček v pátek řekl, že jeho asociace k jednání přizvána nebyla. „Přičítám to tomu, že u nezávislých čerpacích stanic ministerstvo zásadní problém nevidí. Aktuální postoj ministerstva vychází z předběžných výsledků, konkrétní rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou musí čerpací stanice ministerstvu v rámci monitoringu cen dodat do půli srpna. Teprve poté budou k dispozici přesnější data,“ řekl Indráček.

V červenci podle něj dosahoval vyšších marží celý trh, čerpací stanice si tím kompenzovaly červen, kdy se průměrná marže pohybovala pod jednou korunou za litr, dodal.

Vládní opatření k vysokým cenám

Vedle kontroly marží vláda v důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, přijala i další opatření. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění pohonných hmot až o 1,80 koruny na litru.

Ceny pohonných hmot už několik týdnů v řadě klesají, paliva jsou ale stále výrazně dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o 10,63 koruny na litru méně než nyní, diesel byl levnější dokonce o 13,46 koruny. Benzin Natural 95 se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 44,41 koruny za litr, což je o 1,41 koruny méně než před týdnem. Nafta pak zlevnila o 1,10 koruny na průměrných 45,11 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 5 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
včera v 17:30

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...