Marže u čerpacích stanic byly v červenci nepřiměřené, tvrdí ministerstvo financí

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic. Přesáhly průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutaly od květnových a červnových výsledků, kdy se marže držely na velmi nízké úrovni, řekl mluvčí ministerstva financí (MF) Tomáš Weiss. S kontrolami bude MF pokračovat nejméně do konce září. Vyjádření petrolejářů ČTK shání.

„Minulý týden jsme iniciovali schůzku s asociacemi petrolejářů a velkými hráči na trhu čerpacích stanic, na které jsme apelovali, aby své marže snížili zpět na akceptovatelnou úroveň,“ uvedl resortní mluvčí Weiss. Kontroly chce provádět ministerstvo do konce září, dokdy platí snížená spotřební daň z pohonných hmot. V případě potřeby je připraveno tyto kontroly prodloužit.

Weiss upozornil na to, že pokud by výsledky kontrol ukázaly na nepřiměřeně vysoké marže, pro které by neexistovalo důvodné vysvětlení, je ministerstvo připraveno přijmout konkrétní řešení včetně možnosti cenové regulace stanovující maximální výši marže. Ministerstvo začalo marže kontrolovat v březnu.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček v pátek řekl, že jeho asociace k jednání přizvána nebyla. „Přičítám to tomu, že u nezávislých čerpacích stanic ministerstvo zásadní problém nevidí. Aktuální postoj ministerstva vychází z předběžných výsledků, konkrétní rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou musí čerpací stanice ministerstvu v rámci monitoringu cen dodat do půli srpna. Teprve poté budou k dispozici přesnější data,“ řekl Indráček.

V červenci podle něj dosahoval vyšších marží celý trh, čerpací stanice si tím kompenzovaly červen, kdy se průměrná marže pohybovala pod jednou korunou za litr, dodal.

Vládní opatření k vysokým cenám

Vedle kontroly marží vláda v důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, přijala i další opatření. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění pohonných hmot až o 1,80 koruny na litru.

Ceny pohonných hmot už několik týdnů v řadě klesají, paliva jsou ale stále výrazně dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o 10,63 koruny na litru méně než nyní, diesel byl levnější dokonce o 13,46 koruny. Benzin Natural 95 se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 44,41 koruny za litr, což je o 1,41 koruny méně než před týdnem. Nafta pak zlevnila o 1,10 koruny na průměrných 45,11 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...