Marže u čerpacích stanic byly v červenci nepřiměřené, tvrdí ministerstvo financí

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic. Přesáhly průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutaly od květnových a červnových výsledků, kdy se marže držely na velmi nízké úrovni, řekl mluvčí ministerstva financí (MF) Tomáš Weiss. S kontrolami bude MF pokračovat nejméně do konce září. Vyjádření petrolejářů ČTK shání.

„Minulý týden jsme iniciovali schůzku s asociacemi petrolejářů a velkými hráči na trhu čerpacích stanic, na které jsme apelovali, aby své marže snížili zpět na akceptovatelnou úroveň,“ uvedl resortní mluvčí Weiss. Kontroly chce provádět ministerstvo do konce září, dokdy platí snížená spotřební daň z pohonných hmot. V případě potřeby je připraveno tyto kontroly prodloužit.

Weiss upozornil na to, že pokud by výsledky kontrol ukázaly na nepřiměřeně vysoké marže, pro které by neexistovalo důvodné vysvětlení, je ministerstvo připraveno přijmout konkrétní řešení včetně možnosti cenové regulace stanovující maximální výši marže. Ministerstvo začalo marže kontrolovat v březnu.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček v pátek řekl, že jeho asociace k jednání přizvána nebyla. „Přičítám to tomu, že u nezávislých čerpacích stanic ministerstvo zásadní problém nevidí. Aktuální postoj ministerstva vychází z předběžných výsledků, konkrétní rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou musí čerpací stanice ministerstvu v rámci monitoringu cen dodat do půli srpna. Teprve poté budou k dispozici přesnější data,“ řekl Indráček.

V červenci podle něj dosahoval vyšších marží celý trh, čerpací stanice si tím kompenzovaly červen, kdy se průměrná marže pohybovala pod jednou korunou za litr, dodal.

Vládní opatření k vysokým cenám

Vedle kontroly marží vláda v důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, přijala i další opatření. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění pohonných hmot až o 1,80 koruny na litru.

Ceny pohonných hmot už několik týdnů v řadě klesají, paliva jsou ale stále výrazně dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o 10,63 koruny na litru méně než nyní, diesel byl levnější dokonce o 13,46 koruny. Benzin Natural 95 se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 44,41 koruny za litr, což je o 1,41 koruny méně než před týdnem. Nafta pak zlevnila o 1,10 koruny na průměrných 45,11 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 54 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...