Marže u čerpacích stanic byly v červenci nepřiměřené, tvrdí ministerstvo financí

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic. Přesáhly průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutaly od květnových a červnových výsledků, kdy se marže držely na velmi nízké úrovni, řekl mluvčí ministerstva financí (MF) Tomáš Weiss. S kontrolami bude MF pokračovat nejméně do konce září. Vyjádření petrolejářů ČTK shání.

„Minulý týden jsme iniciovali schůzku s asociacemi petrolejářů a velkými hráči na trhu čerpacích stanic, na které jsme apelovali, aby své marže snížili zpět na akceptovatelnou úroveň,“ uvedl resortní mluvčí Weiss. Kontroly chce provádět ministerstvo do konce září, dokdy platí snížená spotřební daň z pohonných hmot. V případě potřeby je připraveno tyto kontroly prodloužit.

Weiss upozornil na to, že pokud by výsledky kontrol ukázaly na nepřiměřeně vysoké marže, pro které by neexistovalo důvodné vysvětlení, je ministerstvo připraveno přijmout konkrétní řešení včetně možnosti cenové regulace stanovující maximální výši marže. Ministerstvo začalo marže kontrolovat v březnu.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček v pátek řekl, že jeho asociace k jednání přizvána nebyla. „Přičítám to tomu, že u nezávislých čerpacích stanic ministerstvo zásadní problém nevidí. Aktuální postoj ministerstva vychází z předběžných výsledků, konkrétní rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou musí čerpací stanice ministerstvu v rámci monitoringu cen dodat do půli srpna. Teprve poté budou k dispozici přesnější data,“ řekl Indráček.

V červenci podle něj dosahoval vyšších marží celý trh, čerpací stanice si tím kompenzovaly červen, kdy se průměrná marže pohybovala pod jednou korunou za litr, dodal.

Vládní opatření k vysokým cenám

Vedle kontroly marží vláda v důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, přijala i další opatření. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění pohonných hmot až o 1,80 koruny na litru.

Ceny pohonných hmot už několik týdnů v řadě klesají, paliva jsou ale stále výrazně dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o 10,63 koruny na litru méně než nyní, diesel byl levnější dokonce o 13,46 koruny. Benzin Natural 95 se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 44,41 koruny za litr, což je o 1,41 koruny méně než před týdnem. Nafta pak zlevnila o 1,10 koruny na průměrných 45,11 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...