Náhradní díly budou muset výrobci schraňovat ještě minimálně sedm let po ukončení prodeje

Nahrávám video

Náhradní díly na domácí spotřebiče mají být podle nové evropské směrnice dostupné ještě deset let po ukončení prodeje, a to patnáct dnů od objednání. Zároveň by měly jít vyměnit s použitím běžných nástrojů. Měl by tedy být konec složitému shánění součástek z druhovýroby nebo použitých částí v dobrém stavu, když se porouchá například hradlo v zánovním, ale již nevyráběném televizoru.

Když se něco rozbije do dvou let od zakoupení, je velmi pravděpodobné, že se podaří porouchaný spotřebič opravit – po dobu záruky bývají většinou náhradní díly dostupné. Když ale záruka vyprší, je to horší.

„Třeba pátý šestý rok už většinou výrobci díly nedrží, takže pak je problém výrobek opravit,“ poukázal zakladatel služby Opravárna.cz Jan Charvát. Byť – jak podotkl opravář Daniel Pavlát – „je to samozřejmě výrobce od výrobce, typ od typu“.

Nově by ale všichni výrobci měli mít v zásobě náhradní díly nejméně sedm až deset let poté, co přestanou výrobek prodávat. Bude se to týkat praček, ledniček, myček a také monitorů včetně televizorů. „Je to pro nás přelomové. Doufáme, že to bude mít dopad na lepší opravitelnost,“ zdůraznil Jan Charvát.

Měla by se zkrátit i čekací doba. Podle servisního mechanika Zdeňka Kadlece se zvlášť nyní, v době pandemie, čeká na náhardní díl až čtvrt roku. Nově to podle směrnice má být maximálně patnáct dnů.

O opravy spotřebičů po záruce mají lidé podle opraven velký zájem. Nejčastěji přicházejí s rozbitými mobily a notebooky – hlavně kvůli nefunkčním displejům. Mnohem menší zájem je o opravy levných kuchyňských spotřebičů, jako jsou tyčové mixéry nebo mikrovlnné trouby.

Zákazníky může odradit, když se zjistí, že by byl zásah drahý – někdy dražší než nový spotřebič. Ale velký vliv na jejich rozhodování má také právě čekací doba. Jsou ale i lidé, kteří opravu žádají bez ohledu na cokoli. „Snaží se výrobek zachránit. Nutí nás, abychom to opravili, i když je to nerentabilní,“ poznamenal Zdeněk Kadlec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lídři zemí EU jednali o rozpočtu, zabývali se otázkou vlastních zdrojů

Evropská rada na dopoledním jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu v Bruselu vyzvala nadcházející irské předsednictví, aby se zaměřilo na hledání možností vlastních zdrojů, které by mohlo předložit na příštím unijním summitu v říjnu, řekl nejmenovaný unijní zdroj. Celková výše unijního rozpočtu pro roky 2028–2034 je podle zdroje stále předmětem jednání, ale panuje shoda na tom, že bude muset naplnit ambiciózní cíle EU. Právě proto bude klíčová otázka hledání vlastních zdrojů, které by poskytly dodatečné příjmy.
12:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
před 2 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánovčera v 16:01

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánovčera v 14:16

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026
Načítání...