Náhradní díly budou muset výrobci schraňovat ještě minimálně sedm let po ukončení prodeje

6 minut
UDÁLOSTI: Náhradní díly mají být dostupné po léta po ukončení prodeje
Zdroj: ČT24

Náhradní díly na domácí spotřebiče mají být podle nové evropské směrnice dostupné ještě deset let po ukončení prodeje, a to patnáct dnů od objednání. Zároveň by měly jít vyměnit s použitím běžných nástrojů. Měl by tedy být konec složitému shánění součástek z druhovýroby nebo použitých částí v dobrém stavu, když se porouchá například hradlo v zánovním, ale již nevyráběném televizoru.

Když se něco rozbije do dvou let od zakoupení, je velmi pravděpodobné, že se podaří porouchaný spotřebič opravit – po dobu záruky bývají většinou náhradní díly dostupné. Když ale záruka vyprší, je to horší.

„Třeba pátý šestý rok už většinou výrobci díly nedrží, takže pak je problém výrobek opravit,“ poukázal zakladatel služby Opravárna.cz Jan Charvát. Byť – jak podotkl opravář Daniel Pavlát – „je to samozřejmě výrobce od výrobce, typ od typu“.

Nově by ale všichni výrobci měli mít v zásobě náhradní díly nejméně sedm až deset let poté, co přestanou výrobek prodávat. Bude se to týkat praček, ledniček, myček a také monitorů včetně televizorů. „Je to pro nás přelomové. Doufáme, že to bude mít dopad na lepší opravitelnost,“ zdůraznil Jan Charvát.

Měla by se zkrátit i čekací doba. Podle servisního mechanika Zdeňka Kadlece se zvlášť nyní, v době pandemie, čeká na náhardní díl až čtvrt roku. Nově to podle směrnice má být maximálně patnáct dnů.

O opravy spotřebičů po záruce mají lidé podle opraven velký zájem. Nejčastěji přicházejí s rozbitými mobily a notebooky – hlavně kvůli nefunkčním displejům. Mnohem menší zájem je o opravy levných kuchyňských spotřebičů, jako jsou tyčové mixéry nebo mikrovlnné trouby.

Zákazníky může odradit, když se zjistí, že by byl zásah drahý – někdy dražší než nový spotřebič. Ale velký vliv na jejich rozhodování má také právě čekací doba. Jsou ale i lidé, kteří opravu žádají bez ohledu na cokoli. „Snaží se výrobek zachránit. Nutí nás, abychom to opravili, i když je to nerentabilní,“ poznamenal Zdeněk Kadlec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 3 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 21 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 22 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 23 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...