Události: Budoucnost větrných elektráren
Studie Akademie věd došla k závěru, že v Česku jsou podmínky pro stovky dalších větrných elektráren. Hlavně na Vysočině a v Jeseníkách, ale i jinde. Pokrývat by mohly v roce 2040 až třetinu současné spotřeby, zatímco nyní se podílejí zhruba jedním procentem.
Studie byla připravena Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie (OZE).
„S tím, jak roste rozměr větrných elektráren a dostávají se do větších výšek, kde jsou větší rychlosti větru, tak bude možné tyto větrné elektrárny stavět ekonomicky rentabilně i v nížinných oblastech,“ uvedl autor studie David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Kolik projektů nakonec vznikne, bude záviset podle odborníků na přístupu státu. Loni přibyly v Česku dva. „Národní energeticko-klimatický plán, který schválila vláda, počítá s rozvojem větrných elektráren. Takže určitě pozitivní výhled tady máme,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Plán předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst přibližně na 2,9 procenta spotřebované elektřiny.
Stát poskytne investiční dotace pro obnovitelné zdroje
S podporou pro nové projekty počítá stát po sedmileté pauze v navrženém zákoně o podporovaných zdrojích.
„Budeme mít poměrně hodně investičních prostředků, takže my ty zdroje budeme podporovat investičními dotacemi,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.
Z obnovitelných zdrojů pochází v Česku přes 15 procent spotřebovávané energie. V příští dekádě se má zvýšit podíl na 22 procent. Hlavně s tím, jak bude potřeba nahrazovat uhelné zdroje.
