Větrné zdroje mohou do roku 2040 pokrýt až třetinu spotřeby elektřiny, uvádí studie Akademie věd

2 minuty
Události: Budoucnost větrných elektráren
Zdroj: ČT24

Větrné elektrárny mohou zajistit do roku 2040 až třetinu české spotřeby elektřiny, tvrdí nová studie Akademie věd ČR. Zdejší terén i klima to podle ní umožňují. Skutečnost tedy bude záviset na podpoře státu, který s ní počítá.

Studie Akademie věd došla k závěru, že v Česku jsou podmínky pro stovky dalších větrných elektráren. Hlavně na Vysočině a v Jeseníkách, ale i jinde. Pokrývat by mohly v roce 2040 až třetinu současné spotřeby, zatímco nyní se podílejí zhruba jedním procentem. 

Studie byla připravena Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie (OZE). 

  • Mezi hlavní závěry studie patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR. Řekl to David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.
  • Zdroj: ČTK

„S tím, jak roste rozměr větrných elektráren a dostávají se do větších výšek, kde jsou větší rychlosti větru, tak bude možné tyto větrné elektrárny stavět ekonomicky rentabilně i v nížinných oblastech,“ uvedl autor studie David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. 

Kolik projektů nakonec vznikne, bude záviset podle odborníků na přístupu státu. Loni přibyly v Česku dva. „Národní energeticko-klimatický plán, který schválila vláda, počítá s rozvojem větrných elektráren. Takže určitě pozitivní výhled tady máme,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. 

Plán předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst přibližně na 2,9 procenta spotřebované elektřiny. 

Stát poskytne investiční dotace pro obnovitelné zdroje

S podporou pro nové projekty počítá stát po sedmileté pauze v navrženém zákoně o podporovaných zdrojích. 

„Budeme mít poměrně hodně investičních prostředků, takže my ty zdroje budeme  podporovat investičními dotacemi,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. 

Z obnovitelných zdrojů pochází v Česku přes 15 procent spotřebovávané energie. V příští dekádě se má zvýšit podíl na 22 procent. Hlavně s tím, jak bude potřeba nahrazovat uhelné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...