Nájemníci mají získat větší ochranu proti vystěhování. Majitelé bytů by dali přednost vzájemné dohodě

Nahrávám video

Poslanci ve středu přijali zákon, který dočasně zakazuje vystěhování nájemníka, pokud nemá kvůli koronavirovým opatřením na zaplacení nájmu, a umožňuje splatnost tohoto dluhu do konce roku. Nelíbí se ale majitelům, kteří byty pronajímají. Podle nich by měl stát řešit situaci příspěvkem na bydlení.

Příkladem člověka dotčeného pandemií je Ridina Ahmedová, která se obvykle živí jako zpěvačka a vede hlasové kurzy, ze dne na den ale přišla o dvě třetiny příjmů. Kvůli vládním opatřením přišla o nasmlouvanou práci minimálně na další čtyři měsíce. Sama se navíc stará o tři děti.

„Je to situace, která se roztahuje. Myslím si, že minimálně do konce roku to znamená vážné finanční problémy pro mě a pro spoustu dalších lidí,“ uvedla. S dětmi bydlí v nájmu. Majitelé ji ujistili, že kdyby se ocitla ve větších problémech s placením, tak jí pomohou situaci vyřešit.

Návrh, který vláda připravila, je podle ní dobrou zprávou, má ale svá rizika. „Ve chvíli, kdy se bude kumulovat dluh, tak je samozřejmě úleva neskončit na ulici. Zároveň to ale úplně neřeší situaci, kdy se zadlužuji a před sebou mám velmi nejistou budoucnost,“ poznamenala.

Sněmovnou nakonec legislativa prošla pozměněná – místo do září nemohou dlužníci za nájemné dostat výpověď do konce července, ochranná lhůta pak poběží do konce roku, přičemž kabinet původně navrhoval konec května 2021. Dolní komora přijala také návrh Leo Luzara (KSČM), aby nájemník musel předložit potvrzení od úřadu práce.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůrazňuje, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. Snahou vlády podle ní je také minimalizace dopadu na pronajímatele.

Majitelé bytů zákon kritizují

A pak je tu druhá strana. Miroslava Zemanová pronajímá v Praze devět bytů. S finančními problémy se jí zatím ozval jeden nájemník. S ním se dohodla a tak by to ideálně podle ní mělo být ve všech případech. Nový zákon kritizuje.

„Protože bydlí (nájemník) v našem bytě dlouho a protože celou dobu s ním nebyl žádný problém, tak jsme mu vyšli vstříc. S tím, že postupně si rozloží platby, ale určitě je to o naší dohodě, o naší vůli a to rozhodnutí je opravdu na nás,“ tvrdí.

Zastáncem dvoustranného jednání je také předseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR Tomislav Šimeček. „Vyzvali jsme všechny naše členy, aby začali jednat s těmi nájemníky, kteří to potřebují. Aby nabídli buďto odložení splátek, nebo případně i snížení nájemného.“

Nový zákon ale sdružení vnímá negativně. Podle nich přenáší finanční zátěž jen na ně. Navrhují, aby stát řešil situaci třeba příspěvkem na bydlení.

Úleva i u komerčních nemovitostí

Sněmovna se zabývala i platbou nájmů u komerčních nemovitostí. Poslanci odsouhlasili, aby obchodníci, kterých se dotkla koronavirová opatření a museli zavřít, po dobu tří měsíců, tedy až do konce června, nemuseli nájem platit. V této době by podle probíraného zákona neměl podnikatel ani dostat výpověď z nájmu. Majitelům nemovitostí by pak tento dluh museli uhradit do konce roku 2020.

Jak teď někteří vnímají vliv pandemické situace s řadou omezení na podnikání? „Počítáme, že v tomto režimu zvládneme tak měsíc, možná dva nějak fungovat. Ale už to pro nás bude krizové. Nájem platit musíme a zatím neproběhlo žádné jednání s majitelem o tom, že by se to nějak změnilo,“ přiblížil pražský kavárník Jakub Janda.

Pomoc od státu vítá. Raději by ale teď platil třetinu nájmu. „V tuhle chvíli bychom preferovali platit průběžně něco menšího než sekundárně doplácet plnou částku. A to ve chvíli, kdy se pravděpodobně provoz bude rozjíždět pomalu, lidi nebudou mít peníze, které budou chtít utrácet,“ podotkl.

I když malý zisk nese i teď prodej knih on-line, je to právě provoz kavárny, který na nájem primárně vydělává. Janda zatím netuší, jak dlouho bude muset být kavárna zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 5 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...