Nájemníci mají získat větší ochranu proti vystěhování. Majitelé bytů by dali přednost vzájemné dohodě

Nahrávám video

Poslanci ve středu přijali zákon, který dočasně zakazuje vystěhování nájemníka, pokud nemá kvůli koronavirovým opatřením na zaplacení nájmu, a umožňuje splatnost tohoto dluhu do konce roku. Nelíbí se ale majitelům, kteří byty pronajímají. Podle nich by měl stát řešit situaci příspěvkem na bydlení.

Příkladem člověka dotčeného pandemií je Ridina Ahmedová, která se obvykle živí jako zpěvačka a vede hlasové kurzy, ze dne na den ale přišla o dvě třetiny příjmů. Kvůli vládním opatřením přišla o nasmlouvanou práci minimálně na další čtyři měsíce. Sama se navíc stará o tři děti.

„Je to situace, která se roztahuje. Myslím si, že minimálně do konce roku to znamená vážné finanční problémy pro mě a pro spoustu dalších lidí,“ uvedla. S dětmi bydlí v nájmu. Majitelé ji ujistili, že kdyby se ocitla ve větších problémech s placením, tak jí pomohou situaci vyřešit.

Návrh, který vláda připravila, je podle ní dobrou zprávou, má ale svá rizika. „Ve chvíli, kdy se bude kumulovat dluh, tak je samozřejmě úleva neskončit na ulici. Zároveň to ale úplně neřeší situaci, kdy se zadlužuji a před sebou mám velmi nejistou budoucnost,“ poznamenala.

Sněmovnou nakonec legislativa prošla pozměněná – místo do září nemohou dlužníci za nájemné dostat výpověď do konce července, ochranná lhůta pak poběží do konce roku, přičemž kabinet původně navrhoval konec května 2021. Dolní komora přijala také návrh Leo Luzara (KSČM), aby nájemník musel předložit potvrzení od úřadu práce.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůrazňuje, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. Snahou vlády podle ní je také minimalizace dopadu na pronajímatele.

Majitelé bytů zákon kritizují

A pak je tu druhá strana. Miroslava Zemanová pronajímá v Praze devět bytů. S finančními problémy se jí zatím ozval jeden nájemník. S ním se dohodla a tak by to ideálně podle ní mělo být ve všech případech. Nový zákon kritizuje.

„Protože bydlí (nájemník) v našem bytě dlouho a protože celou dobu s ním nebyl žádný problém, tak jsme mu vyšli vstříc. S tím, že postupně si rozloží platby, ale určitě je to o naší dohodě, o naší vůli a to rozhodnutí je opravdu na nás,“ tvrdí.

Zastáncem dvoustranného jednání je také předseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR Tomislav Šimeček. „Vyzvali jsme všechny naše členy, aby začali jednat s těmi nájemníky, kteří to potřebují. Aby nabídli buďto odložení splátek, nebo případně i snížení nájemného.“

Nový zákon ale sdružení vnímá negativně. Podle nich přenáší finanční zátěž jen na ně. Navrhují, aby stát řešil situaci třeba příspěvkem na bydlení.

Úleva i u komerčních nemovitostí

Sněmovna se zabývala i platbou nájmů u komerčních nemovitostí. Poslanci odsouhlasili, aby obchodníci, kterých se dotkla koronavirová opatření a museli zavřít, po dobu tří měsíců, tedy až do konce června, nemuseli nájem platit. V této době by podle probíraného zákona neměl podnikatel ani dostat výpověď z nájmu. Majitelům nemovitostí by pak tento dluh museli uhradit do konce roku 2020.

Jak teď někteří vnímají vliv pandemické situace s řadou omezení na podnikání? „Počítáme, že v tomto režimu zvládneme tak měsíc, možná dva nějak fungovat. Ale už to pro nás bude krizové. Nájem platit musíme a zatím neproběhlo žádné jednání s majitelem o tom, že by se to nějak změnilo,“ přiblížil pražský kavárník Jakub Janda.

Pomoc od státu vítá. Raději by ale teď platil třetinu nájmu. „V tuhle chvíli bychom preferovali platit průběžně něco menšího než sekundárně doplácet plnou částku. A to ve chvíli, kdy se pravděpodobně provoz bude rozjíždět pomalu, lidi nebudou mít peníze, které budou chtít utrácet,“ podotkl.

I když malý zisk nese i teď prodej knih on-line, je to právě provoz kavárny, který na nájem primárně vydělává. Janda zatím netuší, jak dlouho bude muset být kavárna zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 1 hhodinou

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 22 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...