Zájem o letenky do Itálie kvůli koronaviru klesá. Prodeje se snížily o 70 procent

Zájem Čechů o létání kvůli koronaviru klesá. Prodeje letenek do Itálie se v posledním týdnu meziročně snížily až o sedmdesát procent. Zájem klesá i u dalších destinací v Evropě a Asii. Vyplývá to z informací prodejců. Koronavirus dosud zasáhl 53 zemí po celém světě, úřady přitom hlásí přes 83 tisíc nakažených, většinou s mírným průběhem. V Evropě je nejvíce postižená Itálie.

Šíření koronaviru má podle ředitelky letenkového portálu Student Agency Věry Janičinové dopad na celkový prodej letenek. „V únoru jsme zaznamenali pokles zájmu o letenky na celém českém trhu o patnáct procent,“ uvedla.

Vedle Itálie zájem nejvýrazněji klesá také u zemí jihovýchodní Asie, kde se prodeje meziročně propadly až o třetinu. V posledních týdnech klesají prodeje i do dalších zemí. V případě jiných evropských míst je zájem nižší o jednotky procent.

Zákazníci stornují letenky

Podle Janičinové je větší zájem také o stornování letenek a změnu rezervací. Zatím častěji zákazníci volí zejména změnu rezervace letu na jiný termín. Někteří dopravci, například Lufthansa, začali v minulých dnech na některých vybraných linkách nabízet možnost bezplatné změny termínů letů.

Na situaci reagují letecké společnosti, podle šéfa letenkového portálu Letuška.cz některé z nich začaly v uplynulých týdnech navyšovat počty letů do destinací Severní Ameriky, jako jsou New York, Los Angeles či Toronto. „Využívají přitom odstavených letadel ze zrušených linek do Číny. Navýšená kapacita míst se odráží i na cenách letenek, které klesají,“ řekl Trejbal.

Připomněl tak situaci, kdy řada letů byla kvůli koronaviru zrušena. Už na přelomu ledna a února začali mnozí dopravci i státy omezovat linky do Číny, kde je ohnisko nákazy. V Česku platí dočasný zákaz od devátého února. V posledních dnech se celosvětově ruší také letecké spoje například do Jižní Koreje, kam svou linku přerušily i České aerolinie, či do Íránu.

Nový typ koronaviru se šíří od loňského prosince z Číny a zabil od té doby přes 2800 lidí, většinu v Číně. Z evropských zemí se v posledních dnech nákaza šíří hlavně v Itálii, případy ale zaznamenaly i další evropské země včetně Německa, Francie a Británie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem.
před 4 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Koalice prosadila, že o novele bude sněmovna hlasovat nejpozději hodinu po půlnoci na středu. Dříve v úterý se ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní.
09:01Aktualizovánopřed 11 mminutami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
19:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 5 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včera v 20:08

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled