Za poslední dva roky v nejmenších českých obcích zavřelo téměř dva tisíce provozovatelů. Podle řady starostů je to i kvůli protikuřáckému zákonu, EET a byrokracii. Malé obce si tak stěžují, že u nich dochází k úpadku společenského života – restaurace totiž sloužily jako místo, kde se lidé potkávali, vyměňovali si zkušenosti a informace.
V malých obcích zavírají hospody. Na vině je podle nich EET a zákaz kouření
V obci Komárov ve Zlínském kraji žije přes tři sta obyvatel, ale místo, kde by se scházeli ke společenským akcím, tady nemají. Hospoda byla v budově radnice, ovšem už víc než rok je zavřená, a vesnici chybí.
„Bylo to takové informační středisko. Lidé si vyměňovali zkušenosti, hledali řemeslníky, rady všeho druhu, taky tady byly k mání ty nejžhavější novinky o tom, co se v obci děje,“ říká starostka Komárova Maria Zapletalová (Komárovjáci 2018).
Za jeden z důvodů, proč hospoda zavřela, tady označují EET. Majitel měl před důchodem a novinky se učit nechtěl. Nový provozní se zatím nenašel, i přesto obec prostory rekonstruuje. „Musí být připravená na eventuálního nového nájemce,“ vysvětluje starostka.
Víc než dva tisíce obyvatel má i středočeská Nelahozeves a ani tady nemají místní kam zajít na večeři nebo na společné akce. „Zde se nacházíme v Lešanech, kde byla dříve hospoda, ta byla zavřená dejme tomu osm let. Dále se hledá nový provozní Marina Vltava, což je další provozovna, kterou jsme zde měli. A jsou zde ještě dvě, hned pod zámkem, obě dvě v tuto chvíli nefungují,“ vyjmenovává starosta Nelahozevsi Jakub Brynda.
Radnice chce teď vlastní podnik a využije k tomu právě prostory bývalé restaurace. V objektu budou byty pro seniory i úřad, venku dětské hřiště. Pohostinství pak obec nabídne k pronájmu.
Ve třetině menších obcí a měst chybí hospoda
Obcí, které nemají společenské prostory jako v Nelahozevsi nebo v Komárově, jsou v Česku stovky. Sdružení místních samospráv zmapovalo situaci ve všech menších městech a obcích a ve třetině z nich hospoda chybí. Tisíc osm set restaurací přitom zaniklo jen během posledních tří let.
Podle předsedy Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka (STAN) by měl stát plnit to, co slibuje – tedy že bude odbřemeňovat byrokracii a zbavovat podnikatele administrativních zátěží, které na nich leží.
Ministerstvo pro místní rozvoj však tvrdí, že na situaci reaguje, a aby se v obcích udržel společenský život, podporuje komunitní centra nebo kulturní domy.
„Těžko může stát intervenovat do toho, že jednu hospodu podpoří a druhou hospodu nepodpoří, my budeme podporovat zázemí, aby vůbec bylo kde tu hospodu realizovat,“ vysvětluje systém podpory ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). To další už je ale pak samostatná obchodní činnost, zdůraznila.
Na výstavbu nebo rekonstrukci objektů pro společenské akce mohou radnice využívat národní dotace, do budoucna by mělo mít Česko možnost čerpat na tyto projekty i evropské peníze.