V malých obcích zavírají hospody. Na vině je podle nich EET a zákaz kouření

Nahrávám video
Malé obce zavírají hospody
Zdroj: ČT24

Za poslední dva roky v nejmenších českých obcích zavřelo téměř dva tisíce provozovatelů. Podle řady starostů je to i kvůli protikuřáckému zákonu, EET a byrokracii. Malé obce si tak stěžují, že u nich dochází k úpadku společenského života – restaurace totiž sloužily jako místo, kde se lidé potkávali, vyměňovali si zkušenosti a informace.

V obci Komárov ve Zlínském kraji žije přes tři sta obyvatel, ale místo, kde by se scházeli ke společenským akcím, tady nemají. Hospoda byla v budově radnice, ovšem už víc než rok je zavřená, a vesnici chybí.

„Bylo to takové informační středisko. Lidé si vyměňovali zkušenosti, hledali řemeslníky, rady všeho druhu, taky tady byly k mání ty nejžhavější novinky o tom, co se v obci děje,“ říká starostka Komárova Maria Zapletalová (Komárovjáci 2018).

Za jeden z důvodů, proč hospoda zavřela, tady označují EET. Majitel měl před důchodem a novinky se učit nechtěl. Nový provozní se zatím nenašel, i přesto obec prostory rekonstruuje. „Musí být připravená na eventuálního nového nájemce,“ vysvětluje starostka.

Víc než dva tisíce obyvatel má i středočeská Nelahozeves a ani tady nemají místní kam zajít na večeři nebo na společné akce. „Zde se nacházíme v Lešanech, kde byla dříve hospoda, ta byla zavřená dejme tomu osm let. Dále se hledá nový provozní Marina Vltava, což je další provozovna, kterou jsme zde měli. A jsou zde ještě dvě, hned pod zámkem, obě dvě v tuto chvíli nefungují,“ vyjmenovává starosta Nelahozevsi Jakub Brynda.

Radnice chce teď vlastní podnik a využije k tomu právě prostory bývalé restaurace. V objektu budou byty pro seniory i úřad, venku dětské hřiště. Pohostinství pak obec nabídne k pronájmu. 

Ve třetině menších obcí a měst chybí hospoda

Obcí, které nemají společenské prostory jako v Nelahozevsi nebo v Komárově, jsou v Česku stovky. Sdružení místních samospráv zmapovalo situaci ve všech menších městech a obcích a ve třetině z nich hospoda chybí. Tisíc osm set restaurací přitom zaniklo jen během posledních tří let.

Chybějící restaurace
Zdroj: ČT24

Podle předsedy Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka (STAN) by měl stát plnit to, co slibuje – tedy že bude odbřemeňovat byrokracii a zbavovat podnikatele administrativních zátěží, které na nich leží.

Ministerstvo pro místní rozvoj však tvrdí, že na situaci reaguje, a aby se v obcích udržel společenský život, podporuje komunitní centra nebo kulturní domy.

„Těžko může stát intervenovat do toho, že jednu hospodu podpoří a druhou hospodu nepodpoří, my budeme podporovat zázemí, aby vůbec bylo kde tu hospodu realizovat,“ vysvětluje systém podpory ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). To další už je ale pak samostatná obchodní činnost, zdůraznila.

Na výstavbu nebo rekonstrukci objektů pro společenské akce mohou radnice využívat národní dotace, do budoucna by mělo mít Česko možnost čerpat na tyto projekty i evropské peníze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...