Potíže Boeingu se vrší. Firma si naordinuje úspornou kúru

Americký výrobce letadel Boeing zvažuje, že se víc zadluží, aby měl více hotovosti na řešení problémů s letouny řady 737 MAX. V neděli firma a americký Federální úřad pro letectví (FAA) potvrdily, že nyní zjišťují, zda by v letounech řady 737 MAX nemohla zkratovat kabeláž.  Může  tak jít o další významný technický problém těchto letadel.

Americký byznysový list The Wall Street Journal v pondělí uvedl, že Boeing uvažuje o odložení některých kapitálových výdajů, zmrazení akvizic a snížení výdajů na výzkum a vývoj.

Sama společnost Boeing na dotazy agentury Reuters ohledně dalšího zadlužení nereagovala. Výrobce letadel v polovině prosince oznámil, že výrobu letadel 737 MAX od ledna pozastavuje. Minulý měsíc pak na svůj post rezignoval šéf společnosti Dennis Muilenburg, jemuž se nepovedlo Boeing vyvést z krize. Ta firmu dosud stála devět miliard dolarů (203,5 miliardy korun).

Potíže Boeingu s letadly 737 MAX začaly, když při dvou tragických haváriích způsobených chybným softwarem zemřelo v říjnu 2018 a březnu 2019 celkem 346 lidí.

V neděli mluvčí Boeningu uvedl, že výrobce na nový problém s kabeláží narazil „během důkladného procesu“. Dodal, že Boeing příslušnou analýzu provádí ve spolupráci s FAA. Je podle něj předčasné nyní spekulovat o tom, zda věc povede ke konstrukčním změnám.
Úřad FAA potvrdil, že spolu s výrobcem letounů „analyzují některá zjištění z nedávného přezkumu navrhovaných změn na modelu Boeing 737 MAX“.

Podle listu The New York Times Boeing ověřuje, zda nejsou dva svazky kabelů příliš blízko u sebe, a nemohou tím pádem zkratovat, což by při neadekvátní reakci pilota mohlo vést k havárii letadla. Boeing nyní pracuje na variantě, že se svazky kabelů oddělí, a zjišťuje, zda zkrat zkutečně za provozu hrozí, informoval zástupce společnosti.

Všechny letouny řady 737 MAX byly celosvětově odstaveny z provozu po dvou tragických nehodách. První z letounů podle vyšetřovací zprávy spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Podle zjištění úřadů byl také příčinou druhé havárie vadný software.

Pozastavení letů se dotklo i české firmy Smartwings, která má ve flotile sedm těchto strojů a nedávno vyčíslila škodu z nemožnosti je používat na 1,5 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 3 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 10 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...