Britské úřady prověří kolaps firmy Thomas Cook i to, jakou roli sehráli dobře placení šéfové

Nahrávám video
Události: Krach cestovní kanceláře Thomas Cook, den druhý
Zdroj: ČT24

Britská vláda nařídila prošetřit roli managementu britské cestovní kanceláře Thomas Cook a okolnosti, které vedly ke kolapsu této 178 let staré značky. Jen v Británii je přímo ohroženo devět tisíc pracovních míst ve firmě. V cizině pak uvízlo na 150 tisíc britských turistů, kteří jsou nyní postupně repatriováni zpět do vlasti. Dopad na cestovní průmysl po celém světě však je a ještě bude mnohem větší.

Státní úřad Insolvency Service (IS) bude zjišťovat odpovědnost jednotlivých ředitelů společnosti i to, zda jejich akce nemohly poškodit věřitele nebo firemní důchodové systémy, uvedla agentura Bloomberg.

Nezávislý regulátor, Financial Reporting Council, pak uvedl, že s IS v této urgentní záležitosti spolupracuje, aby se zjistilo, zda existuje důvod pro vyšetřování a k úřednímu zásahu. FRC je agentura pověřená prosazováním transparentnosti a integrity v podnikání. 

Situací ve firmě se bude také zabývat britský fond na ochranu důchodů (PPF), který je od roku 2005 zřízen právě pro případ firemních krachů, uvedla agentura Reuters. Po vyhodnocení situace, což obvykle trvá 18 až 24 měsíců, mohou firemní penze přejít pod PPF.

Podle pravidel fondu dostávají lidé, kteří jsou již v důchodu, plnou penzi. Ti, kteří ještě nedosáhli věku odchodu do důchodu, budou kráceni nejméně o 10 procent. V nejhorším případě dostanou polovinu ze svých nároků.

Kritika za vysoké šéfovské platy

Vedení zkrachovalé firmy – jedné z nejznámějších a nejstarších značek v turistickém průmyslu, jejíž služeb ročně využívalo asi 19 milionů klientů –  je pak kritizováno za vysoké platy a bonusy. Ty bralo i v posledních letech, kdy se hospodaření celé skupiny stále zhoršovalo. Současný šéf Peter Fankhauser si za své téměř pětileté působení vydělal zhruba 8,5 milionu liber (kolem 170 milionů korun), uvedl britský ekonomický list Financial Times. 

Například britský konzervativní premiér Boris Johnson v pondělí řekl, že se ptá, zda si mělo představenstvo firmy vyplácet tak vysoké částky, když byznys firmy upadal. Ze strany opozičních labouristů se již podle listu FT objevily hlasy, že šéfové firmy by měli být donuceni bonusy vrátit. A pokud by to bylo legálně nemožné, měli by tak učinit dobrovolně. 

Právě premiér, potažmo vláda, odmítl při víkendových jednáních poskytnout bankami požadovanou „pomocnou ruku“ v podobě 200 milionů liber (necelých šest miliard korun). Johnson uvedl, že by to zavedlo „morální hazard“. Tedy to, že vládní záchrana společnosti Thomas Cook by mohla vést k tomu, že v budoucnosti by i další podniky očekávaly podobné zacházení.

Podle zdrojů FT jednal Thomas Cook o dodatečné hotovosti také se skupinou španělských hoteliérů, ale dohody se nepodařilo dosáhnout. Bloomberg naznačil, že šlo o hotelovou skupinu Iberostar. 

Tvrdý dopad na turistický průmysl mnoha zemí

Právě země, jako je Španělsko, Bulharsko, Řecko či Turecko budou zvlášť tvrdě postiženy koncem britské části Thomase Cooka. Dopad ovšem pocítí hoteliéři a na ně navázaný průmysl i v mnoha dalších zemích, protože působení firmy bylo celosvětové.

Některé části skupiny v různých státech však přitom stále fungují, byť se situace průběžně proměňuje. Například skandinávská část britské cestovní společnosti Thomas Cook bude nadále pokračovat v provozu, protože je samostatným právním subjektem, odděleným od mateřské firmy, která v pondělí zkrachovala. Hledá však nového majitele, uvedla v úterý agentura Reuters.

Polská část, Neckermann, pak zrušila některé lety a přestala nabírat nové rezervace. Česká část, cestovní kancelář Neckermann, zatím zrušila jeden zájezd a o osudu dalších 650 vyjednává s hoteliéry. Již v pondělí oznámila, že přechází do nouzového režimu, a přerušila veškerý prodej jak svých zájezdů a pobytů, tak zájezdů a pobytů z koncernu skupiny Thomas Cook Group a dalších tour operátorů, s výjimkou prodeje samostatných letenek společnosti Smartwings.

Boj o přežití zřejmě čeká i dceřinou společnost koncernu, aerolinie Condor se sídlem v Německu. Vykazují sice zisk, krach mateřské firmy by ale přesto mohl dostat společnost s 58 letadly a skoro pěti tisíci zaměstnanci do potíží. Její vedení proto zažádalo německou vládu o půjčku. Ministr hospodářství Peter Altmaier v úterý večer řekl, že Německo se rozhodlo garantovat překlenovací půjčku 380 milionů eur (zhruba 9,8 miliard korun). Dodal, že toto rozhodnutí by mělo pomoci udržet pracovní místa ve firmě. 

Pádu giganta však nelituje každý. Zatímco celkové náklady kolapsu se budou dál propočítávat, do fronty se již šikují investoři, aby koupili nejlepší části. 

  • Thomas Cook byla/je britská cestovní skupina s celosvětovou působností.
  • Snažila se byznys pokrývat komplexně. Patří jí například flotila zhruba stovky letadel či dvě stě hotelů. Prodávala dovolené v kompletních balíčcích. 
  • S jejími akciemi se až do pondělí obchodovalo na burze v Londýně i ve Frankfurtu nad Mohanem.
  • Celosvětově zaměstnává zhruba 21 tisíc lidí, z toho ve Velké Británii na devět tisíc. Operovala a v některých zemích stále operuje přes četné firmy s různou mírou právní nezávislosti. 
  • Česká pobočka firmy Thomas Cook zahrnuje dvě základní divize. Vedle cestovní kanceláře Neckermann je to ještě firma Global Travel Lufthansa City Center.
  • Zdroj: ČT24, ČTK, Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...