Britské úřady prověří kolaps firmy Thomas Cook i to, jakou roli sehráli dobře placení šéfové

Britská vláda nařídila prošetřit roli managementu britské cestovní kanceláře Thomas Cook a okolnosti, které vedly ke kolapsu této 178 let staré značky. Jen v Británii je přímo ohroženo devět tisíc pracovních míst ve firmě. V cizině pak uvízlo na 150 tisíc britských turistů, kteří jsou nyní postupně repatriováni zpět do vlasti. Dopad na cestovní průmysl po celém světě však je a ještě bude mnohem větší. 

Video Události
video

Události: Krach cestovní kanceláře Thomas Cook, den druhý

Státní úřad Insolvency Service (IS) bude zjišťovat odpovědnost jednotlivých ředitelů společnosti i to, zda jejich akce nemohly poškodit věřitele nebo firemní důchodové systémy, uvedla agentura Bloomberg.

Nezávislý regulátor, Financial Reporting Council, pak uvedl, že s IS v této urgentní záležitosti spolupracuje, aby se zjistilo, zda existuje důvod pro vyšetřování a k úřednímu zásahu. FRC je agentura pověřená prosazováním transparentnosti a integrity v podnikání. 

Situací ve firmě se bude také zabývat britský fond na ochranu důchodů (PPF), který je od roku 2005 zřízen právě pro případ firemních krachů, uvedla agentura Reuters. Po vyhodnocení situace, což obvykle trvá 18 až 24 měsíců, mohou firemní penze přejít pod PPF.

Podle pravidel fondu dostávají lidé, kteří jsou již v důchodu, plnou penzi. Ti, kteří ještě nedosáhli věku odchodu do důchodu, budou kráceni nejméně o 10 procent. V nejhorším případě dostanou polovinu ze svých nároků.

Kritika za vysoké šéfovské platy 

Vedení zkrachovalé firmy – jedné z nejznámějších a nejstarších značek v turistickém průmyslu, jejíž služeb ročně využívalo asi 19 milionů klientů –  je pak kritizováno za vysoké platy a bonusy. Ty bralo i v posledních letech, kdy se hospodaření celé skupiny stále zhoršovalo. Současný šéf Peter Fankhauser si za své téměř pětileté působení vydělal zhruba 8,5 milionu liber (kolem 170 milionů korun), uvedl britský ekonomický list Financial Times. 

Například britský konzervativní premiér Boris Johnson v pondělí řekl, že se ptá, zda si mělo představenstvo firmy vyplácet tak vysoké částky, když byznys firmy upadal. Ze strany opozičních labouristů se již podle listu FT objevily hlasy, že šéfové firmy by měli být donuceni bonusy vrátit. A pokud by to bylo legálně nemožné, měli by tak učinit dobrovolně. 

Právě premiér, potažmo vláda, odmítl při víkendových jednáních poskytnout bankami požadovanou „pomocnou ruku“ v podobě 200 milionů liber (necelých šest miliard korun). Johnson uvedl, že by to zavedlo „morální hazard“. Tedy to, že vládní záchrana společnosti Thomas Cook by mohla vést k tomu, že v budoucnosti by i další podniky očekávaly podobné zacházení.

Podle zdrojů FT jednal Thomas Cook o dodatečné hotovosti také se skupinou španělských hoteliérů, ale dohody se nepodařilo dosáhnout. Bloomberg naznačil, že šlo o hotelovou skupinu Iberostar. 

Tvrdý dopad na turistický průmysl mnoha zemí 

Právě země, jako je Španělsko, Bulharsko, Řecko či Turecko budou zvlášť tvrdě postiženy koncem britské části Thomase Cooka. Dopad ovšem pocítí hoteliéři a na ně navázaný průmysl i v mnoha dalších zemích, protože působení firmy bylo celosvětové.

Některé části skupiny v různých státech však přitom stále fungují, byť se situace průběžně proměňuje. Například skandinávská část britské cestovní společnosti Thomas Cook bude nadále pokračovat v provozu, protože je samostatným právním subjektem, odděleným od mateřské firmy, která v pondělí zkrachovala. Hledá však nového majitele, uvedla v úterý agentura Reuters.

Polská část, Neckermann, pak zrušila některé lety a přestala nabírat nové rezervace. Česká část, cestovní kancelář Neckermann, zatím zrušila jeden zájezd a o osudu dalších 650 vyjednává s hoteliéry. Již v pondělí oznámila, že přechází do nouzového režimu, a přerušila veškerý prodej jak svých zájezdů a pobytů, tak zájezdů a pobytů z koncernu skupiny Thomas Cook Group a dalších tour operátorů, s výjimkou prodeje samostatných letenek společnosti Smartwings.

Boj o přežití zřejmě čeká i dceřinou společnost koncernu, aerolinie Condor se sídlem v Německu. Vykazují sice zisk, krach mateřské firmy by ale přesto mohl dostat společnost s 58 letadly a skoro pěti tisíci zaměstnanci do potíží. Její vedení proto zažádalo německou vládu o půjčku. Ministr hospodářství Peter Altmaier v úterý večer řekl, že Německo se rozhodlo garantovat překlenovací půjčku 380 milionů eur (zhruba 9,8 miliard korun). Dodal, že toto rozhodnutí by mělo pomoci udržet pracovní místa ve firmě. 

Pádu giganta však nelituje každý. Zatímco celkové náklady kolapsu se budou dál propočítávat, do fronty se již šikují investoři, aby koupili nejlepší části.