V Česku se začalo stavět nejvíc bytů za posledních 11 let. Praha by jich potřebovala tisíce, tvrdí developeři

Téměř šest tisíc bytů v bytových domech, přesně 5991 – tolik jich začaly stavět stavební firmy v prvním pololetí letošního roku. Je to nejvíc v daném období od roku 2008. Tehdy byla od začátku ledna do konce června zahájena stavba 7365 bytů. A rostl i počet zahájených staveb rodinných domů, meziročně o 2,3 procenta na 9787. I zde je tak údaj za první pololetí nejvyšší za 11 let, vyplývá to čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Bytovou výstavbu nicméně dnes podle developerů táhnou zejména regiony. V Praze vzrostl počet zahájených staveb bytů meziročně o tři čtvrtiny na 1990. Na konci dubna to bylo o 46 procent.

„V hlavním městě se o rozvoji bytového fondu mluvit nedá. V červnu se v Praze začalo v bytových domech stavět jen 206 bytů. To je hluboce pod poptávkou i zdravým růstem města,“ sdělil generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

A i podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je bytů na trhu stále málo. „S ohledem na letitý deficit a při současném ekonomickém boomu by se na pražském trhu bez problémů prodalo kolem deseti tisíc nových bytů ročně. A k tomu má Praha skutečně velmi daleko,“ uvedla.

Nicméně největší podíl zahájených staveb bytových domů (33,2 procenta) i tak připadal na Prahu. Následovaly Jihomoravský (14,3 procenta), Olomoucký (7,4 procenta), Liberecký a Středočeský kraj (oba 7,3 procenta). Naopak v Ústeckém kraji to s 23 byty bylo ani ne půl procenta.

Počet nově rozestavěných rodinných domů v Česku do konce června meziročně vzrostl o 2,3 procenta na 9787. Nejvíce jich připadalo na Středočeský (25,8 procenta), Jihomoravský (12 procent) a Moravskoslezský kraj (9,4 procenta). Podíl Prahy zůstal zhruba na dvou procentech.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy do konce května stavět 19 102 bytů, nejvíc za poslední desetiletí. Meziroční nárůst činí 15,4 procenta. V porovnání s rekordním rokem 2008 je jejich počet naopak zhruba o 13 procent nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...