Téměř třetina domácností si loni finančně polepšila. Česko ale zůstává slevovou velmocí

Nahrávám video

Až 30 procent českých domácností zaznamenalo loni zlepšení své finanční situace, vyplývá z aktuálního průzkumu GfK. Lidé se tak nebojí utrácet. Meziročně se sice mírně snížil počet jejich návštěv obchodů, loni činila frekvence nákupů 331, ale narostla průměrná útrata. Za jeden nákup lidé zaplatili v průměru 249 korun.

Zlepšení finanční situace se projevilo u rekordního počtu domácností. V průzkumu šlo o nejpozitivnější výsledek od poloviny 90. let, kdy GfK začala výzkum provádět. Horší situaci pak loni vnímalo 13 procent domácností, což je naopak nejméně za sledované období.

Češi ale mají negativnější pohled na vývoj české ekonomiky, zhoršení čeká kolem 35 procent respondentů, loni jich bylo zhruba o 20 procentních bodů méně. Nejhorší očekávání ohledně budoucnosti české ekonomiky měly domácí domácnosti kolem roku 2012.

Průměrná útrata při jednom nákupu
Zdroj: ČT24

Více než polovina respondentů soudí, že nyní je čas na nákup zboží, které vydrží déle, například nábytku nebo bílého zboží. Více než 65 procent lidí uvedlo, že letos bude schopno ušetřit nějaké peníze.

„Na přelomu roku dvě třetiny Čechů deklarovaly, že letos budou spořit nějaké peníze, což je opět nejvyšší hladina ve více než dvacetileté historii měření,“ dodal ředitel GfK Tomáš Drtina.

Zájem o slevy mezi tuzemskými spotřebiteli trvá

Česko zároveň nepřestává být slevovou velmocí Evropy. V akcích loni obchodníci prodali skoro 48 procent rychloobrátkového zboží, třeba jídla nebo pití.

„Poslední dobou se hodně rozvírají nůžky mezi těmi, kteří kupují jenom podle ceny, a těmi, kteří mají daleko větší zájem o kvalitní zboží,“ poznamenal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Nákup rychloobrátkového zboží v akci
Zdroj: ČT24

Slevy přitom nejsou doménou jenom velkých řetězců, ale chodí za nimi i část nakupujících v malých obchodech, jako je například samoobsluha Anna v pražské Zbraslavi, která byla vůbec první privatizovanou prodejnou v Československu. V současnosti tady denně obslouží zhruba čtyři sta zákazníků.

„Na slevy slyší hlavně staří lidé, kteří mají jako příjem pouze důchod, nebo matky s dětmi,“ podotkla majitelka podniku Anna Wertheimová.

Většina výrobků, které prodávají, pochází od českých dodavatelů. Aby přilákali ještě víc zákazníků, pravidelně rozšiřují sortiment. I tak velkým obchodním řetězcům nekonkurují. Nemohou si dovolit rozšířit prodejnu nebo zavádět moderní technologie při nakupování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 4 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled