Stravování Čechů se mění. Obědvají častěji, lehčí jídla a více spěchají

Stravování Čechů se za posledních deset let výrazně změnilo. Zejména obědvají mnohem častěji než dříve, méně se přejídají a naopak hledají nutričně vyvážená jídla. Trend zdravějšího stravování je ale jasně patrný i v dalších evropských zemích, jak vyplývá z velkého mezinárodního průzkumu stravovacích návyků s názvem FOOD, který před deseti lety iniciovala společnost Edenred ve spolupráci s Evropskou unií.

Obezita je jedním z největších zdravotních problémů tohoto století – na její následky dochází k úmrtí až třikrát častěji než v důsledku podvýživy a hladovění, zmiňuje průzkum. Zdá se ale, že se už přece jen stravovací návyky mění. Studie totiž ukázala, že zatímco před deseti lety bylo Čechů, kteří se chtěli hlavně hodně najíst, o poznání více než těch, kteří naopak hleděli na to, aby byl jejich oběd vyvážený. Dnes je situace opačná. 

Obezita je vážný problém v tomto století
Zdroj: Edenred

„Velkou porci vyžaduje k obědu čtvrtina Čechů a naopak 44 procent žádá lehčí jídla,“ říká manažerka programu FOOD Michaela Číhalíková. Každý pracovní den si oběd dopřeje sedm z deseti Čechů, o plných čtrnáct procent více než v roce 2009.

Jak často obědvají Češi?
Zdroj: Edenred
Jak často se obědvá v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi?
Zdroj: Edenred

Trend zdravějšího stravování potvrzují i restaurace. Zatímco před deseti lety silnou poptávku po lehčích jídlech hlásilo pouze 3,5 procenta zařízení, aktuálně je to už celá čtvrtina. Zájem o zdravější jídlo je ale stále v Česku nejnižší ze všech sledovaných evropských zemí, byť rozdíl již není tak dramatický jako dříve.

Jak Češi poptávají zdravé a vyvážené stravování
Zdroj: Edenred

Ze studie vyplývá také další celoevropský trend, a to že jídlu chtějí Češi věnovat kratší čas než dříve. V Česku dává nyní rychlé obsluze přednost 47 procent lidí, což je více než v roce 2009. Podobný směr je patrný i v dalších zemích. Nejméně naopak při jídle spěchají Slováci, nejvíce Španělé.

Čechy moc nezajímá, kolik za jídlo utratí. Spoléhají totiž na obědová menu

Ve srovnání s dalšími evropskými státy pak je zajímavé, že Čechy nejméně zajímá, kolik za jídlo utratí. To je ale z velké části podle průzkumu dané tím, že ze všech sledovaných evropských zemí nejčastěji chodí do restaurací a vybírají jídlo ze zvýhodněného poledního menu, které v zahraničí není tak rozšířené.

Co je rozhodující pro výběr oběda?
Zdroj: Edenred

„Zároveň ale Čechům rychle roste kupní síla a i firmy jim postupně zvyšují příspěvky na obědy. Zde je ale stále prostor ke zlepšení, neboť nejčastější hodnota stravenky je 100 korun, zatímco průměrná útrata za oběd je o dvacet korun vyšší a denní sazba stravného umožňuje zaměstnavateli přispět dokonce až částkou 123 korun. Firmy tak v době nízké nezaměstnanosti mají prostor pro to, zaměstnancům na stravném přilepšit,“ říká Číhalíková.

V návštěvách restaurací a závodních jídelen Češi dlouhodobě dominují evropskému žebříčku. Nicméně ve všech zemích, včetně Česka, roste i popularita odpočinkových místností. Jídlo v nich si dává třetina lidí v Česku, ale třeba skoro šest z deseti Belgičanů.

Kde nejčastěji obědvají Češi?
Zdroj: Edenred
Kde rádi obědvají Češi ve srovnání s některými dalšími národy?
Zdroj: Edenred

Celkově pozitivní trendy ve stravování v Česku jsou podpořené i mnohými aktivitami programu FOOD. Ten byl před 10 lety založen společností Edenred a EU s cílem zlepšit stravovací návyky zaměstnanců a v každé zemi hledá nejvhodnější řešení.

Jak lidé tráví obědy?
Zdroj: Edenred

V tuzemsku se program zaměřil zejména na spolupráci s restauracemi. Vznikla tak například stejnojmenná síť s logem FOOD. Nyní je v ní cca 1587 restaurací, které dostávají podporu v nabídkách vyvážených a zdravých jídel, a to podle kritérií, jež vypracovala společnost STOB, která se zabývá hubnutím a zdravým životním stylem.

„Síť restaurací FOOD se neustále rozrůstá. Pravidla pro zařazení do sítě jsou jednoduchá: restaurace musí nabízet minimálně jedno jídlo připravené dle principů vyvážené stravy, poloviční porce, salát jako hlavní jídlo nebo nesmažené přílohy k hlavnímu chodu,“ doplňuje Číhalíková. Restaurace v síti FOOD za poslední čtyři roky hlásí nárůst svých tržeb o 43 procent.

Zdání někdy klame
Zdroj: Edenred

O program FOOD, který letos slaví 10 let, je stále větší zájem mezi strávníky i v Evopě. „K programu se postupně připojili například naši rakouští, portugalští nebo rumunští kolegové. Takže díky každoročním průzkumům budou srovnávaná data čím dál tím zajímavější,“ dodala PR manažerka společnosti Edenred Daniela Pedret.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...