Odvolaný Pavel Krtek zcela opouští vedení Českých drah. Odmítl post místopředsedy představenstva

Nahrávám video

Předchozí ředitel Českých drah (ČD) Pavel Krtek zcela opouští vedení společnosti. Post místopředsedy představenstva, na který ho v úterý zvolila dozorčí rada, odmítl. Pětičlenné představenstvo ČD tak momentálně není usnášeníschopné, má pouze dva členy. Jako první o tom informoval server Zdopravy.cz.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v pátek na twitteru uvedl, že ho odchod Krtka mrzí. „Své případné odvolání z funkce předsedy představenstva spojoval s ohrožením finanční stability Českých drah. Bude zajímavé sledovat, zda tím náhodou nemyslel tučné odstupné, které bude nyní žádat,“ dodal Ťok.

Ministr se v minulosti vyslovil pro personální změny ve vedení drah. Managementu vyčítal pomalou liberalizaci provozu na železnici. Krtka v úterý v čele představenstva nahradil Miroslav Kupec, který se zároveň stal generálním ředitelem firmy. Z představenstva dozorčí rada rovněž odvolala Martina Bělčíka a Ludvíka Urbana, které tam v minulosti nominovala ČSSD.

Krtek v úterý oznámil, že se do pátku rozhodne, zda post místopředsedy představenstva přijme. Svoje rozhodnutí v pátek nekomentoval, dozorčí rada ale prý byla na takový vývoj připravená. 

„Rozhodně nás to překvapilo. Nepočítali jsme s tím, že by se pan kolega Krtek takto rozhodl. Takže bude mimořádná dozorčí rada. Tu svoláváme už na úterý a tam předložíme návrhy, které by měly tuto situaci vyřešit,“ řekl České televizi předseda dozorčí rady ČD Petr Moos.

Společnost již dříve oznámila, že na zbylá dvě místa v představenstvu bude vypsáno výběrové řízení. Změny ve vedení se nelíbí odborům. Místopředseda Odborového sdružení železničářů a jeden z členů rady Vladislav Vokoun řekl, že ani úterní jednání nepřesvědčilo odbory o nutnosti změn. Podle něj navíc není pro změny vhodný čas, protože podnik řeší nové smlouvy o regionální dopravě. Všichni tři zástupci odborů v radě proto hlasovali proti změnám.

Část dozorčí rady ČD v červenci odvolal Řídící výbor ČD a Ťok tehdy mezi hlavní cíle nově složené rady zařadil vypsání výběrového řízení na nový management podniku. Obměněná rada na prvním zasedání v srpnu zvolila do svého čela Petra Moose.

Skupina Českých drah zaměstnává zhruba 23 400 lidí. Firmě v prvním pololetí klesl zisk na 262 milionů korun, což je meziročně o 275 milionů méně. Tržby skupiny se ale meziročně zvýšily zhruba o 618 milionů na 17,35 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 5 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.