Odvolaný Pavel Krtek zcela opouští vedení Českých drah. Odmítl post místopředsedy představenstva

Nahrávám video

Předchozí ředitel Českých drah (ČD) Pavel Krtek zcela opouští vedení společnosti. Post místopředsedy představenstva, na který ho v úterý zvolila dozorčí rada, odmítl. Pětičlenné představenstvo ČD tak momentálně není usnášeníschopné, má pouze dva členy. Jako první o tom informoval server Zdopravy.cz.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v pátek na twitteru uvedl, že ho odchod Krtka mrzí. „Své případné odvolání z funkce předsedy představenstva spojoval s ohrožením finanční stability Českých drah. Bude zajímavé sledovat, zda tím náhodou nemyslel tučné odstupné, které bude nyní žádat,“ dodal Ťok.

Ministr se v minulosti vyslovil pro personální změny ve vedení drah. Managementu vyčítal pomalou liberalizaci provozu na železnici. Krtka v úterý v čele představenstva nahradil Miroslav Kupec, který se zároveň stal generálním ředitelem firmy. Z představenstva dozorčí rada rovněž odvolala Martina Bělčíka a Ludvíka Urbana, které tam v minulosti nominovala ČSSD.

Krtek v úterý oznámil, že se do pátku rozhodne, zda post místopředsedy představenstva přijme. Svoje rozhodnutí v pátek nekomentoval, dozorčí rada ale prý byla na takový vývoj připravená. 

„Rozhodně nás to překvapilo. Nepočítali jsme s tím, že by se pan kolega Krtek takto rozhodl. Takže bude mimořádná dozorčí rada. Tu svoláváme už na úterý a tam předložíme návrhy, které by měly tuto situaci vyřešit,“ řekl České televizi předseda dozorčí rady ČD Petr Moos.

Společnost již dříve oznámila, že na zbylá dvě místa v představenstvu bude vypsáno výběrové řízení. Změny ve vedení se nelíbí odborům. Místopředseda Odborového sdružení železničářů a jeden z členů rady Vladislav Vokoun řekl, že ani úterní jednání nepřesvědčilo odbory o nutnosti změn. Podle něj navíc není pro změny vhodný čas, protože podnik řeší nové smlouvy o regionální dopravě. Všichni tři zástupci odborů v radě proto hlasovali proti změnám.

Část dozorčí rady ČD v červenci odvolal Řídící výbor ČD a Ťok tehdy mezi hlavní cíle nově složené rady zařadil vypsání výběrového řízení na nový management podniku. Obměněná rada na prvním zasedání v srpnu zvolila do svého čela Petra Moose.

Skupina Českých drah zaměstnává zhruba 23 400 lidí. Firmě v prvním pololetí klesl zisk na 262 milionů korun, což je meziročně o 275 milionů méně. Tržby skupiny se ale meziročně zvýšily zhruba o 618 milionů na 17,35 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 15 mminutami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 19 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled