Čím dál víc elektřiny vyrobené v Česku pochází z obnovitelných zdrojů. Podíl už přesahuje jedenáct procent. Pro distribuční síť to může představovat potíže kvůli výkyvům. Když třeba nesvítí slunce nebo nefouká vítr, je proudu z dotyčných zdrojů méně – a naopak. Pomoct by mohla bateriová úložiště pro skladování přebytků. Vznikla už tři, ale pro jejich zapojení chybějí zákony.
Třicetitunový kontejner společnosti Energon Advanced Energetics v sobě ukrývá dvě stě modulů s bateriovými články. Úložiště kompletně navrhli čeští odborníci. „Má kapacitu jednu megawatthodinu,“ přiblížil projektový manažer Martin Trůčka. Elektřinou by tak kontejner mohl zásobovat 50 domácností po dobu 24 hodin.
Přímé zásobování domovů ale není to, k čemu by podobná úložiště měla sloužit. Primárním úkolem má být stabilizace rozvodné sítě. V ní totiž přibývá výkyvů s rostoucím podílem větrných či solárních zdrojů. Záleží na tom, jak dlouho svítí slunce nebo fouká vítr.
S výkyvy teď pomáhají vodní elektrárny
Vyrovnání v síti mají zatím na starosti například teplárny nebo vodní elektrárny. Podle Pavla Hrziny z katedry elektrotechnologie na ČVUT v Praze je ale nevýhodou vodního zdroje, že náběh turbíny trvá poměrně dlouho. „Jak Vltavskou kaskádu, tak Dlouhé stráně spustíme v řádu jednotek minut,“ popsal.
Zato baterie se spustí skoro okamžitě. „Její nástup, ať už je to nabití nebo vybití, je řádově pod jednu sekundu,“ poznamenal ředitel Energon Advanced Energetics Tomáš Pastrňák.
V Německu nebo Anglii jsou do sítě zapojené už stovky podpůrných baterií. U nás ani jedna, protože chybí zákony. „Baterie tak fungují jen v jakémsi režimu pro ověření technologie,“ uvedl ředitel Asociace pro akumulaci a baterie – AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Prvním krokem ke změně by měla být novela energetického zákona, kterou už ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje.
