Solární elektrárna Zdeněk – Sun definitivně ztrácí licenci. Ústavní soud ji nepodpořil

Společnost Zdeněk – Sun definitivně prohrála boj o licenci solární elektrárny v Chomutově poté, co Ústavní soud odmítl její stížnost jako neopodstatněnou. Do rozhodnutí ještě mohla elektrárna vyrábět energii díky přiznanému odkladnému účinku. Nyní ale ústavní soudci konstatovali, že odejmutí licence bylo správným rozhodnutím. Novou licencí by se měl zabývat Energetický regulační úřad.

Podle rozsudku trestního senátu Krajského soudu v Brně z předloňského února elektrárny Saša – Sun a Zdeněk – Sun v Chomutově obdržely původní licence neoprávněně, revize nebyly v pořádku. Majitelé, bratři Zemkovi, tak získali právo na výhodnou výkupní cenu elektřiny, která se týkala elektráren s licencí udělenou do konce roku 2010.

Bratři Zemkovi dostali tresty vězení, odvolací Vrchní soud v Olomouci jim snížil verdikt na šest let a devět měsíců. Před soudem kvůli neoprávněným licencím stanula také tehdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Odvolací soud ji zprostil obžaloby, případ ještě přezkoumá Nejvyšší soud.

Zatímco trestní soudy se zabývaly zodpovědností konkrétních lidí, ve správním soudnictví se řešila platnost licence. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman napadl celkem 22 problematických licencí fotovoltaických elektráren ze sklonku roku 2010. V případě Zdeněk – Sun dosáhl úspěchu, Krajský soud v Brně rozhodl o odejmutí licence, což později potvrdil i Nejvyšší správní soud.

S „dobrou vírou“ firma neuspěla

„Je-li zpráva o provedené revizi nepravdivá, nemůže být podkladem pro uložení licence,“ rozhodl Nejvyšší správní soud. V ústavní stížnosti firma Zdeněk – Sun zpochybnila postup nejvyššího státního zástupce, který prý dostatečně neodůvodnil závažný veřejný zájem k podání žaloby. Firma kritizovala také právní hodnocení revizních zpráv a pozdějších expertiz a poukazovala na svou dobrou víru v platnost licence.

Ústavní soud nezjistil žádné porušení ústavně garantovaných práv firmy. Nezákonnost rozhodnutí o licenci prý způsobila především firma sama svým protiprávním jednáním. Ústavní soud argumentoval, že za takového stavu společnosti nesvědčila ani dobrá víra, ani důvěra v zákonnost a neměnnost rozhodnutí o licenci.

Majitelé solárních elektráren, kteří je zprovoznili do konce roku 2010, měli na 20 let garantovanou výkupní cenu 12 150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se ale výkupní podmínky zásadně změnily, cena za megawatthodinu klesla na 5500 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 11 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...