Jeff Bezos se stal nejbohatším člověkem v moderní historii s majetkem přes 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Dějiny ale znají ještě zámožnější osoby. Jednotlivé žebříčky z minulých let se však na jednom jméně neshodnou, mnohdy nejde jednoduše oddělit bohatství ovládané země od osobního jmění. Zatímco weby Time nebo MSN přiznávají první místo zakladateli mongolské říše Čingischánovi, podle webů Business Insider nebo Celebrity Net Worth titul nejbohatšího člověka drží Mansá Músa, vladař západoafrické Malijské říše.
Čingischánovo bohatství vyplývá primárně z rozsáhlého území, které se mu podařilo ovládnout. Na začátku 13. století se rozkládalo od pobřeží Tichého oceánu až ke Kaspickému moři. Jeho vojska byla proslulá svou krutostí a počet lidí, kteří zahynuli během Čingischánových výbojů, se odhaduje na čtyřicet milionů lidí, což byla více než desetina obyvatelstva tehdejšího světa.
Čingischán se sice narodil jako dítě jednoho z kmenových vůdců, po smrti otce ale byl nějaký čas dokonce otrokem, než se oženil s dívkou z váženého rodu a koncem 12. století začal cestu ke slávě. Nejprve rozdrtil tatarská vojska a poté upevnil moc mezi Mongoly, nechal se prohlásit neomezeným vládcem. Následně zahájil rozsáhlou expanzi na východ do Číny a později i na západ, během které jeho skvěle vycvičení vojáci rozvrátili řadu prosperujících říší.
S ohledem na ovládané území odhaduje web MSN Čingischánovo jmění na stovky bilionů dolarů. Bohatství však nikdy nehromadil, právě velkorysost byla klíčem k jeho vlivu, když se o kořist dělil se svými vojáky. „Nepostavil si pro sebe ani pro svou rodinu žádný palác, žádný chrám, žádný hrob a ani dům,“ uvedl podle Time autor knihy Čingischán a utváření moderního světa Jack Weatherford.
Web MSN za Čingischána zařazuje z historických osobností Šen-cunga, který vládl v jedenáctém století čínské říši představující až třetinu světového HDP tehdejších časů, a indického panovníka Akbara Velikého, jehož Mughalská říše představovala čtvrtinu světové ekonomiky. Teprve za nimi se nachází evropská osobnost – první císař římské říše Augustus.
Zdroje zlata přinesly bohatství africkému panovníkovi
Jiný přehled nabízí například Celebrity Net Worth, který nezohledňuje hypotetické bohatství vyplývající z vlády nad velkou říší. Nejbohatším mužem dějin tak měl být západoafrický panovník Mansá Músa, byť jeho jmění už nedosahuje bilionových hodnot. Podle propočtů, které odpovídají i údajům na MSN, disponoval zhruba 400 miliardami dolarů.
Mansá není jméno, ale titul, který se dá přeložit jako císař. Na přelomu třináctého a čtrnáctého století Músa vládl Malijské říši, která se rozkládala na území dnešní Ghany a Mali v západní Africe. Měl štěstí na přírodní zdroje – hlavně zlato. Jeho země zahrnovala svět více než polovinou globální produkce. Músa obchodoval s lidmi z Egypta i Benátek. Škudlivý přitom nebyl, poznat to bylo tehdy, když se v roce 1324 vydal na pouť do Mekky a při cestě rozdával zlato chudým poutníkům. V Káhiře nechal tolik zlata, že způsobil masivní inflaci.
Za Músu už portál Celebrity Net Worth zařazuje rodinu Rothschildů, jejichž majetek s ohledem na inflaci odhaduje nejméně na 350 miliard dolarů.
Pokud by se ale počítal majetek na osobu, mohl by je předběhnout nejbohatší Američan všech dob John D. Rockefeller, naftový magnát, který také jako první Američan překonal hranici jedné miliardy. To by ale na umístění nestačilo. Když v roce 1937 zemřel, jeho bohatství už dosahovalo v přepočtu 340 miliard dolarů. Dopracoval se k tomu hlavně založením mocného ropného impéria Standard Oil, které bylo kvůli obvinění z monopolu začátkem dvacátého století rozděleno na menší společnosti.
Dalším výrazným americkým miliardářem (ovšem se skotskými kořeny) byl Andrew Carnegie. Jmění mu přinesla ocelárna US Steel, kterou v roce 1901 prodal finančnímu konsorciu vedenému J. P. Morganem za 480 milionů dolarů. V té době šlo o vůbec největší obchodní transakci. Carnegie poté celé své jmění postupně věnoval dobročinným institucím, což jak sám říkal, považoval za svou povinnost.
Zhruba 300 miliard pak web Celebrity Net Worth přisuzuje ruskému carovi Mikulášovi II., kterého bolševici právě před sto lety i s jeho rodinou povraždili. Mezi dalšími jsou zmíněni Vilém Dobyvatel, který měl synům zanechat v přepočtu 230 miliard dolarů, autokratický libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který potají nashromáždil jmění ve výši 200 miliard, nebo Henry Ford, kterému téměř dvě stě miliard zajistila světoznámá automobilka.
