Lidé si nejvíce půjčují na bydlení – takové půjčky tvoří 75 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých domácnostem. V červenci to bylo 1,108 bilionu korun.
Ve spotřebitelských úvěrech domácnosti dlužily 226 miliard. „Přibližně od poloviny roku 2013 dochází k mírnému trvalému poklesu podílu úvěrů se selháním,“ uvedla ČNB. V červenci činil podíl nesplácených úvěrů domácnostem na celku 2,7 procenta, před čtyřmi lety to bylo 5,1 procenta.
Češi dluží přes dva biliony a zadlužují se čím dál víc
„Zadluženost domácností táhnou nahoru stále zejména úvěry na bydlení. Ceny bytů, hlavně ve velkých městech, přitom letí vzhůru. To je způsobeno nedostatkem bytů i příznivou ekonomickou situací,“ komentoval čísla partner v oddělení auditorských služeb PwC ČR Marek Richter. Růst úrokových sazeb ani zpřísnění regulace podle něj tento trend zatím nezvrátily.
„Na jedné straně je to rychle rostoucí ekonomika a na druhou stranu je to otevřenější politika poskytovatelů úvěrů, nejen hypotečních, bank i nebankovních poskytovatelů. Oni si dokázali dobře spočítat, že jak roste ekonomika, roste i schopnost dlužníků splácet a upravili své skóringové metody a lépe tak dokáží předpovídat, zda se někdo dostane do problémů, či ne. A celkově půjčují více peněz,“ hodnotí situaci ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Ze statistiky za loňský rok plyne, že polovina všech vymáhaných dluhů, které vzniknou, je do částky deseti tisíce korun, jedná se tedy o takzvané bagatelní pohledávky.
Celkový počet osob v exekuci ke konci loňského roku vzrostl na 902 tisíc osob, jde tedy o nárůst o 14 procent oproti předchozímu roku. Pokračuje také nárůst osob s více než deseti exekucemi, a to o 21 procent. Nejvíce osob v exekuci pak spadá do věkové kategorie 38 až 47 let.
Loni byl vývoj podle Exekutorské komory takový, že počet nově nařízených exekucí sice klesl o pět procent, nicméně počet vedených případů narostl o deset procent. „Z toho vyplývá, že se dlouhodobě nedaří exekuce ukončovat. Je to dáno i tím, že proti velké části povinných je vedeno několik exekucí najednou,“ konstatovala nedávno mluvčí komory Kateřina Zoubková.
Dlužníci pak mohou dospět do fáze, že se rozhodnou řešit problémy osobním bankrotem. V žádostech o něj mohou nově od července ale lidi zastupovat jen registrované organizace. Stát se tím snaží vytlačit podvodné oddlužovací agentury.
Šmejkal: Bankovní i nebankovní subjekty půjčují více
Podniky věří v růst a půjčují si
U firem mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. S objemem 563 miliard korun to v červenci bylo 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům. Podíl nesplácených firemních úvěrů podle centrální banky pozvolna klesá od konce roku 2010. V červenci takových bylo 4,5 procenta, v prosinci 2010 byl podíl na devíti procentech.
Nefinanční podniky na konci minulého měsíce dlužily bankám skoro 1,033 bilionu korun, tedy zhruba o 10,2 miliardy více než v červnu. Meziročně se úvěry podniků zvýšily téměř o 50 miliard korun.
„Podniky věří v růst a nebojí se si na investice i půjčit. Stále však jejich úvěrová aktivita není tak velká, jak by si banky ve svých růstových plánech přály,“ uvedl Richter. Důkazem je podle něj i průzkum PwC, podle něhož si letos na svůj růst hodlá půjčit jen třetina českých firem.
Zmíněná červencová novela neřeší jen osobní bankroty, ale míří také proti takzvaným šikanózním insolvenčním návrhům. Jedná se o případy konkurenčního boje, kdy se společnost snaží poškodit jinou firmu tím, že na ni podá insolvenční návrh. Chránit tak má především adresáty šikanózních insolvenčních návrhů.
Už samotné zveřejnění návrhu totiž může danou firmu zlikvidovat bez ohledu na výsledek šetření. Soudce nyní bude mít možnost rozhodnout, že se podaný insolvenční návrh nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Následně bude moci zneužívající návrh odmítnout.
Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.
