Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády se neshodli na podobě rozpočtu pro příští rok, budou se mu proto věnovat znovu v září. Odboroví předáci chtěli mimo jiné vyjednat navýšení platů ve veřejném sektoru. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo tři varianty, ani na jedné ale nebyla shoda. Zaměstnavatelé pak kritizují například malý rozsah plánovaných investic. Odbory i zaměstnavatelé také při společném jednání s vládou shodně odmítli rozšíření mýtného na silnice první třídy. Tripartita se věnovala rovněž strategii těžby při využití lithia.
Tripartita se neshodla na rozpočtu 2018, spor je o investice a zvýšení platů ve veřejném sektoru
Události ČT: Tripartita se pře o rozpočet na rok 2018 a platy ve veřejném sektoru (zdroj: ČT24)
Za priority rozpočtu považuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zajištění investic do dopravní infrastruktury, zvýšení výdajů na obranu, dále pak zohlednit nárust platů zaměstnanců veřejného sektoru, ke kterému již letos došlo nebo ještě dojde v letošním roce a zajištění dostatku peněz na sociální služby.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) uvedl, že se z jednání tripartity nedozvěděl, v jakém pořadí má priority plnit. Zmínil dramatický nárůst platů ve veřejné správě, k čemuž dodal, že „nemůžeme lidi oblékat do brokátu, protože na to prostě není“. Dodal, že nad rámec toho, co již bylo přijato, nebude jako ministr financí souhlasit s ničím.
Ministerstva přitom vznášejí další požadavky v řádu desítek miliard korun. Sněmovna by měla od kabinetu návrh zákona o rozpočtu dostat do konce září.
Brífink po jednání tripartity (zdroj: ČT24)
Podle návrhu rozpočtu se počítá s deficitem ve výši 50 miliard korun, což vyvolává kritiku podnikatelů, opozice i mnoha ekonomů. Ti zdůrazňují, že v době ekonomického růstu by měl stát hospodařit alespoň s vyrovnaným rozpočtem.
Například vysoké školy by si podle návrhu polepšily jen o 100 milionů korun. Původně měly přitom slíbeno, že dostanou navíc čtyři a půl miliardy. Univerzity proto chtějí ještě během léta jednat s politiky a nevylučují ani protestní akce.
„Rozhodně jsem vstřícný, protože budoucnost ČR je ve vzdělaných lidech. Měla by to být priorita. Těch 100 milionů je v rozpočtových kapitolách a o ostatních věcech budeme jednat stejně jako s ostatními ministry,“ řekl minulý týden Pilný.
Deset miliard ze státního rozpočtu navíc se podařilo už získat ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO). Peníze půjdou na pokračování stavby dálnic D11 a D35 z Hradce Králové na Polsko a Olomouc. Dalších deset miliard ale šéf resortu ještě potřebuje. V druhé polovině srpna se proto plánuje s ministrem Pilným znovu sejít.
„Evropské peníze dojdou v roce 2019, potom to musí převzít český rozpočet, buď půjčkou nebo budeme stavět PPP projekty,“ řekl Ťok minulý týden.
PPP projekty jsou partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, zkratka je převzata z anglického termínu Public Private Partnerships.
Rozpočtový plán kritizovali na tripartitě zástupci zaměstnavatelů. Rozpočet je podle Svazu průmyslu a dopravy ČR nekoncepční, politický a nemá dlouhodobě zajištěné příjmy.
„Navíc v době ekonomického růstu nedává smysl plánovaný schodek 50 miliard korun. Pokud vláda chce plánovat schodek, tak maximálně kvůli investicím do aplikovaného výzkumu, dopravní infrastruktury či učitelů. Nesouhlasíme ani s nárůstem úředníků. Namísto modernizace státní správy a její digitalizace roste i počet úředníků. To je špatně,“ popsal výhrady svazu jeho prezident Jaroslav Hanák.
obrázek
Odbory i zaměstnavatelé shodně odmítli rozšříření mýtného na silnice první třídy. Dopravní firmy podle zaměstnavatelů tvrdí, že náklady budou muset přenést na spotřebitele.
„Upozorňujeme, že plánované rozšíření mýta o 900,2 kilometru silnic první třídy je prosazováno vládou přes nesouhlas dotčených profesních organizací. Dopravní firmy odmítají takové rozšíření, protože by ho musely promítnout do výše ceny přepravy osob a zboží, a velmi pravděpodobně přenést na spotřebitele,“ uvedl k mýtnému Hanák.
Jakou roli sehraje Diamo v těžbě lithia?
V rámci projednávání strategie při těžbě lithia se na tripartitě diskutovalo o možném zapojení státního podniku Diamo a jeho roli při průzkumech a těžbě, uvedl na brífinku po tripartitě premiér Sobotka. Snahou je, aby přidaná hodnota co nejvíce zůstávala na území ČR, dodal.
Cílem vlády je využití zdrojů lithia, zabezpečení toho, aby surovina nebyla vyvezena mimo území České republiky v nezpracované podobě.
Nejnovější průzkumy potvrzují, že Česká republika má nejbohatší ložiska lithia z celé Evropské unie. Tento kov je považován za surovinu budoucnosti, používá se totiž při výrobě baterií pro nejmodernější technologie včetně elektromobilů.
Kde se dřív těžil cín, je teď nově potenciál těžby bílého zlata - u nás konkrétně na Cínovci v Krušných horách. Jediným povolením k těžbě zatím disponuje soukromá firma, kterou ovládá investiční fond miliardáře Karla Janečka. Současnou situaci kolem suroviny mapoval nedávno David Havlík z Reportérů ČT.