Veřejně prospěšné práce: Ti, co se osvědčili, musí odejít a jiným se zase pracovat nechce

Události: Nezaměstnaní mají šanci se uchytit ve veřejně prospěšných pracích (zdroj: ČT24)

Téměř 35 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných mohlo loni pracovat díky takzvaným veřejně prospěšným pracím. Dostali mzdu i šanci naučit se pracovním návykům. Problém je ale v tom, že takové lidi může obec zaměstnávat maximálně rok. Osvědčení pracovníci tak nakonec musejí odejít. Na druhou stranu podíl těch, kteří jsou ochotní pracovat, je podle kritiků systému stále malý.

„Mně to vůbec nevadilo, já bych šla klidně i uklízet záchody,“ říká Jana Pedáková, vyučená kuchařka a matka čtyř dětí, která strávila několik let na mateřské a pak už nesehnala práci v oboru. Úřad práce jí proto doporučil veřejně prospěšné práce v obci Dívčí Hrady.

V práci se osvědčila, po roce ale stejně musela skončit. Taková jsou pravidla. Problém ale je, že nyní opět nemůže sehnat práci. 

Opakovaně může úřad práce podpořit podle zákona uchazeče pouze výjimečně. Po odpracování 12 měsíců se zaměstnavatel musí rozhodnout, zda-li přijme takového zaměstnance natrvalo a to i bez příspěvku ze strany úřadu práce.
Kateřina Beránková
mluvčí Úřadu práce ČR

Jana Pedákovou a její kolegy letos vystřídá sedm nových dlouhodobě nezaměstnaných z obce. Přespolní starosta nechce. „Co si řeknou místní. Řeknou si, že vytváříme pracovní místa, ale ne pro místní,“ říká starosta Dívčích Hradů Jan Bezděk (nestr.)

Začarovaný kruh

A stejný problém řeší i v Rudné pod Pradědem, kde ještě před několika lety zaměstnávali na veřejně prospěšných pracích i 18 lidí. Jenže úřad práce jim ty osvědčené nechtěl poslat znovu, tak teď přijímají už jen tři.

„V současné době nám zůstává většina těch, co si nechtějí osvojit pracovní návyky a nechtějí pracovat,“ říká starosta Rudné Radomír Tománek (nestr.) a dodává, že nově příchozí navíc představují i administrativní zátěž, například s jejich zaškolením.

I přes tyto výhrady ale ministerstvo práce a sociálních věcí nechce systém veřejně prospěšných prací měnit. „Za to, že ty lidi platíme a že dělají pro obce určitou práci, tak na straně těch obcí očekáváme, že těmto skupinám věnují určitou specifickou pozornost,“ uvedla ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

Z nezaměstnaného šéfem

Naopak v Děčíně si radnice nestěžuje a s veřejně prospěšnými pracemi je podle všeho spokojená. Město nyní zaměstnává 65 lidí. „Kdyby byly peníze, tak bychom sehnali práci určitě pro 200 lidí,“ dodává primátorka Děčína Marie Blažková (ANO). Úřad jim ale letos už víc peněz ani lidí zřejmě nepošle, a to i kvůli stále nižší nezaměstnanosti.

Kdo se ale ve veřejně prospěšných pracích v Děčíne ještě chytil, je třeba Antonín Dzurko, který čekal na úřadu práce čtyři roky. Městu pomáhá od loňska a za tu dobu se dokonce vypracoval a šéfuje skupině dalších pěti lidí, kteří s ním uklízejí. „Nesnáším, když ti lidi nepracují, tak jim vždycky trošku vynadám, popoženu a pak to teprve jde“ říká Dzurko.

Ne všichni chtějí pracovat

Nejdůležitější je, když dlouhodobě nezaměstnaný dostane práci a pracuje - toto je klíč. Nikdy jsme si nedělali iluze, že jeho produktivita bude na takové úrovni, že budeme spokojeni s jeho prací.
Jiří Kohout
zastupitel Přerova

Uklízení kolem silnic, obnova značení nebo pomoc s údržbou. Taková je nabídka královéhradeckých silničářů pro veřejně prospěšné práce. Tady ale nemají problém s tím, že jim odcházejí osvědčení lidé. Potíže jim totiž dělá najít vůbec někoho, kdo bude ochotný pracovat. V kraji je přitom skoro 20 tisíc nezaměstnaných. 

V celkem pěti okresech Královéhradeckého kraje vybral úřad práce 25 nezaměstnaných. Jenže hned první den třetina z nich nedorazila a ostatní často chodí, jenom když se jim chce. „My nevíme, kolik zaměstnanců nám přijde do práce, tak cestmistři musí skládat ty pracovní čety operativně,“ dodává provozní náměstek Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje Přemysl Noháček.

I přes tyto komplikace silničáři své nabídky nelitují. Díky veřejně prospěšným pracím už mají třeba uklizené některé příkopy od odpadků.

  • Místa pro veřejně prospěšné práce místa vytvářejí zaměstnavatelé po dohodě s úřady práce. Právě úřad práce potom místa obsazuje, a to hlavně dlouhodobě nezaměstnanými ze své evidence.
  • Přednost mají ti, kteří nepracují déle než jeden rok. U lidí starších 50 let stačí šest měsíců. A zdravotně postižení mohou dotované místo získat, pokud nepracují déle než čtvrt roku. V případě odmítnutí nabídnuté práce ale lidem hrozí krácení dávek. 
  • Úřad práce pak zaměstnavateli posílá peníze na mzdy. A to až do výše 14 tisíc korun měsíčně na jednoho pracovníka. Jen loni vyplatil zaměstnavatelům 2,66 miliardy korun. Rok před tím to bylo o více než půl miliardy méně.
  • Díky systému veřejně prospěšných prací loni pracovalo 34 553 dlouhodobě nezaměstnaných.