Návrat k drachmě by Řecko oslabil ještě víc, míní Prouza

Pokud by Řecko po referendu muselo opustit eurozónu, prožilo by si další hubené roky. Nová měna by totiž prudce oslabila a ekonomika by znovu prošla recesí. „Ze země, která byla středně příjmová, by najednou byla chudá země,“ předpověděl v Otázkách Václava Moravce státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD). Podle analytiků oslovených agenturou Reuters by devalvace měny mohla zpočátku dosáhnout až 80 procent.

Řekové v referendu rozhodují, zda přijmou další úsporná opatření výměnou za finanční pomoc od zahraničních věřitelů. Vláda premiéra Alexise Tsiprase veřejnost vyzvala k odmítnutí navrhovaných reforem. Průzkumy nicméně ukázaly, že hlasování bude velmi těsné.

Pokud Řekové podmínky věřitelů v referendu schválí, mohla by nová dohoda podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) následovat relativně rychle. O případném odpuštění části řeckého dluhu, což považuje za nezbytné i Mezinárodní měnový fond, jsou nicméně věřitelé ochotní jednat až po zavedení reforem. „Byl by to až poslední krok. Nejdřív musí Řecko začít s reformami. Nikoliv, že nejdřív odepíšeme dluh a pak budeme opět zírat na to, že Řekové neplní, co slíbili,“ konstatoval Prouza.

V případě odmítnutí úspor se situace ještě víc zdramatizuje. Evropská centrální banka by totiž s velkou pravděpodobností přestala poskytovat řeckým bankám nouzovou likviditu, na které jsou závislé (podle řecké bankovní asociace dojdou zásoby hotovosti už v pondělí).

Řekové hlasují v referendu, které může rozhodnout o budoucnosti země
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Roni Rekomaa

Že by odmítnutí věřitelských návrhů přiblížilo zemi odchodu z eurozóny a zavedení nové měny, potvrdil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. „Bude Řecko po tomto referendu stále v eurozóně? Určitě ano, pokud ale řeknou 'ne', pak budou muset po referendu zavést jinou měnu, protože euro jako platební prostředek už nebude k dispozici. A ve chvíli, kdy někdo zavede novou měnu, odchází z eurozóny,“ prohlásil Schulz v rozhovoru pro německý rozhlas (rozhovor byl předtočen ve čtvrtek).

Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron naopak stanici BFM řekl, že ani odmítnutí reforem v plebiscitu nemůže automaticky vést k odchodu země z eurozóny. Podobně hovořil před několika dny také předseda Evropské rady Donald Tusk.

Od dlužních úpisů k nové měně

Než by došlo k samotnému přechodu na novou měnu, musela by řecká vláda nejdřív začít vydávat dlužní úpisy, aby vyplatila důchody a mzdy státních zaměstnanců. Od kupní síly těchto úpisů, ať už na ulici, nebo v zahraničí, by se pak odvíjela hodnota nové měny. Tou by mohla být drachma nebo jakékoliv jiné platidlo.

Analytici přitom očekávají, že nová měna by výrazně oslabila. K opětovnému získání konkurenceschopnosti by Řecko sice mělo oslabit svou měnu o zhruba 25 až 30 procent, jak uvádějí studie několika bank a výzkumných společností, chaos po odchodu z eurozóny by však mohl devalvaci prohloubit až k 80 procentům.

Ani přechod na jinou měnu by ovšem problémy Řecka nevyřešil. Oslabená drachma by totiž stáhla ekonomiku znovu do recese. „Ze země, která byla středně příjmová, by najednou byla chudá země,“ odhaduje Prouza. A v takovém případě by na scénu museli znovu vstoupit evropští sousedé se svou finanční pomocí.

Graffiti v Aténách
Zdroj: Petros Giannakouris/ČTK

Českou republiku by řecký bankrot neměl přímo ohrozit. „Ekonomicky to nebude znamenat vůbec nic. Naše vztahy s Řeckem jsou minimální,“ ujistil státní tajemník. Následky pro Česko by tak byly hlavně nepřímé – Prouza vnímá jako problematické hlavně oslabení eura a také kolaps řeckého státního aparátu v době, kdy země čelí přílivu uprchlíků.

Na druhou stranu očekává, že pokud eurozóna řeckou krizi zvládne, může se změnit dosud skeptický pohled Čechů na společnou evropskou měnu. Zvládnutím krize přitom chápe nejen udržení Řecka v eurozóně, ale i jeho spořádaný odchod. „Ukáže to, že systém je nastaven dobře, že jedna nemocná země nenakazí všechny ostatní,“ domnívá se Prouza. Eurozóna je podle něj silnější než dřív, kdy ekonomické problémy jižních států ohrožovaly další země.