Klatovy - Jako nejhorší od roku 1989 hodnotí zemědělci na Klatovsku současnou situaci kolem chovu dojných krav a hlavně odbytu mléka. Jeho ceny totiž meziročně poklesly až o 40 procent. Částky, které chovatelé dostávají za litr, jsou podle nich hluboko pod výrobními náklady a řada soukromníků prý bojuje o přežití. Cena mléka, kterou inkasují čeští farmáři, je spolu s Pobaltím a Polskem nejnižší, v některých zemích je až 2,5násobná.
Klatovští farmáři: Situace je nejhorší od sametové revoluce
Pokles cen mléka řeší celá Evropa a Česká republika není výjimkou. Problémy pociťují také na Plzeňsku, kdy společnost Mlékárna Klatovy raději vozí levné mléko ze zahraničí. Například Jaroslava Martínková, farmářka z Dolní Lhoty u Klatov, která chová krávy již od začátku devadesátých let, dostává od klatovského zpracovatele mléka pouze 5 korun za litr. Částečně nad vodou tak Martínkovou drží alespoň sýry, tvaroh či jogurty, které z mléka vyrábí sama. „Každým dnem se zadlužujeme čím dál víc, nejhorší je ta nejistota,“ výmluvně dodává chovatelka krav.
A podobně jsou na tom i ostatní chovatelé v okolí. Každý litr mléka musí dotovat ze svého. Skutečné výrobní náklady se totiž pohybují na více než 8 korunách. Například Josef Balín, předseda Rolnického družstva Dolany, tvrdí, že měsíčně jeho družstvo přichází o 250 tisíc. Farmářům nezbývá nic jiného, než počty dojných krav omezit a doufat. Někteří už stavy skotu radikálně snížili, jinde se chystají.
Jiří Papež (ODS), předseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny:
„Pomoc naší vlády je velmi omezená, zemědělská politika je centrálně řízena z Bruselu.“
Papež navíc doufá, že výkupní ceny jsou již na dně a mohou se tak od něj pouze odpoutat. Optimistické vyhlídky však zemědělci nesdílí. Nejspíše je nespasí ani plánovaný restart projektu Školní mléko, které zemědělský výbor poslanecké sněmovny plánuje.