Sobotka: Vláda se nezaručí za výkupní ceny elektřiny z Temelína

Praha – Státní energetická společnost ČEZ nemůže počítat s tím, že by jí česká vláda zaručila výkupní ceny elektřiny v souvislosti s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Při sněmovních interpelacích to prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš už dříve avizoval, že bez státem zaručených výkupních cen nebo jiného obchodního schématu firma nepodepíše plně účinnou smlouvu o dostavbě. Podle dnešních Lidových novin ale Beneš popírá, že by garance ceny byla podmínkou dostavby elektrárny.

„Nová vláda není ochotná poskytovat záruky za výkupní ceny elektrické energie, které by v příštích několika desítkách let mohly dramaticky zatížit ať už domácnosti, nebo firmy z pohledu zvýšených odvodů v důsledku nutnosti financovat dostavbu elektrárny Temelín,“ konstatoval premiér Sobotka před poslanci.

O tom, jaký postoj k dostavbě Temelína jeho kabinet zaujme, se budou ministři teprve rozhodovat. Roli v tom bude podle ministerského předsedy hrát zejména debata o klimatickém balíčku v EU a aktualizace tuzemské energetické koncepce.

Otázka dostavby Temelína zatím zůstává otevřená i podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD). „Vládní koalice jasně deklarovala, že má vůli dostavět Temelín. Na straně druhé není ochota pro garanční schémata,“ nechal se slyšet Mládek při přebírání resortu koncem ledna. Již dříve připustil, že preferuje odložit rozhodnutí o dostavbě Temelína o tři až pět let (čtěte víc).

Šéf ČEZu v rozhovoru pro týdeník Ekonom začátkem ledna řekl, že smlouva s vítězným uchazečem by mohla být podepsána ve druhém čtvrtletí roku 2015. „Nedokážu si představit, že bychom podepsali plně účinnou smlouvu o dostavbě Temelína dříve, než budeme mít zajištěný contract for difference nebo jiné obchodní schéma,“ vysvětlil Beneš.

Schéma contract for difference znamená, že by měl ČEZ po určitou dobu provozu nových bloků zajištěny pevné výkupní ceny. Pokud by tržní cena byla nižší než garantovaná, stát by energetické firmě doplatil rozdíl. Naopak, pokud by se elektřina prodávala na trhu za vyšší než sjednanou výkupní cenu, ČEZ by rozdíl odváděl zpět do státního rozpočtu.

Mezi uchazeči o výstavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Temelín zůstaly americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Do tendru se přihlásila také francouzská firma Areva, ČEZ ji ale v říjnu 2012 z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti nezveřejnil.

Loni v říjnu Krajský soud v Brně na návrh Arevy vydal předběžné opatření, podle nějž ČEZ s případným vítězem tendru nemůže uzavřít smlouvu. Vyřazení Arevy, která se snaží dostat zpět do výběrového řízení, prošetřuje i Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 1 hhodinou

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...