Otevřít dveře, okno, rozsvítit nebo zapnout televizi, to děláme naprosto automaticky. Pro lidi na invalidním vozíku je to však velký problém. I na tyhle úkony potřebují pomoc členů rodiny nebo placených asistentů, i když třeba jen chtějí přepnout program v televizi. Co ale celou domácnost ovládat třeba jen hlasem? Přímo v bytě, který můžou lidé s handicapem takto ovládat, natáčela reportérka pořadu 168 hodin Jana Gerleová.
Otevřít dveře nebo třeba pustit ventilátor hlasem umí chytrá domácnost navržená přesně pro potřeby lidí s handicapem. „Myslím si, že vám to může usnadnit život, když nemůžete třeba hýbat rukama. Díky tomuhle si domácnost můžete z větší části ovládat sami, aniž byste k tomu potřebovali asistenci nonstop,“ říká Milan Roubal, který se pohybuje na invalidním vozíku.
Za projektem chytrého bytu stojí Dita Horochová a Lukáš Srba. Společně už pět let učí lidi s handicapem ovládat hlasem počítač. Jenže oba chtějí zkusit ještě víc. „Ta myšlenka nás napadla, když se Dita vracela s maminkou domů. Maminka šla hodit Ditu nahoru a zabouchla si dveře. A tak jsme si říkali, že bychom měli vymyslet něco, když se stane nějaká takováhle příhoda, aby se Dita nějak o sebe mohla postarat a ty dveře si mohla otevřít,“ vzpomíná Srba, který je zároveň spoluzakladatelem spolku Silou hlasu.
Je to uspokojivý pocit, říká projektant chytrého bytu
O svém plánu se zmínili v televizi, kde je viděl Ondřej Žilka. Nápad se mu zalíbil a nabídl pomoc. Teď se stará o správný výběr a instalaci technologických vychytávek. „Děláme to z toho důvodu, abychom ty technologie dostali k lidem a mohli žít v technologickém světě. A samozřejmě, když ta práce lidem i pomáhá, tak tu radost přináší, je to uspokojivý pocit,“ popisuje projektant chytrého bytu Žilka.
Kromě otevírání dveří je teď možné pouhým hlasem otevřít okno, rozsvítit světlo, ale i zapnout televizi nebo si přivolat robotický vysavač. „Úplně nejčerstvější věcí, kterou umíme ovládat, je regulace topení v místnosti,“ představuje novinku Dita Horochová. Teď je na řadě podle Srby polohování postelí, v budoucnu by mohli náměty na vylepšení funkčnosti přinášet sami uživatelé chytrých bytů.
„Každý člověk chce být co nejvíc samostatný. Nikdo z nás by nechtěl, aby potřeboval ke všemu, co během dne dělá, pomoc druhé osoby. A čím víc věcí se dostane do pole toho, co já sám můžu, tím víc se můžu cítit samostatnější,“ domnívá se ředitel společnosti poskytující sociální služby Asistence Erik Čipera.
Hlasový program pro ovládání domácnosti vyvinula už před lety Technická univerzita v Liberci. Právě Dita s vývojem pomáhala a byla první uživatelkou. Program je jen v češtině a povely v něm můžete dle libosti měnit. Takže pomůže i lidem, kteří například špatně mluví.
Místo ventilačky jo, místo televize Ema
Změněné povely využívá třeba Kristina Kolenčíková. Povel světlo nebo roleta říci zvládne. Slova, která jí dělají problém, nahradila jednoduššími. Místo ventilačka říká jo. A televizi zapíná slovem Ema.
Vybudování chytré domácnosti si zatím klienti musí platit sami. Právě proto se autoři projektu snažili co nejvíce využívat věci, které koupíte běžně v obchodě. „Základem systému je centrální jednotka, která je nutná vždy. Ta je k dostání kolem 15 tisíc, včetně prací, instalace a věcí okolo. Pak už stačí dokoupit běžně dostupné prvky. To už se bavíme o řádech stovek až tisíců korun. Podle toho, co to je,“ vysvětluje Žilka.
Co je pro ostatní rutinou, znamená pro lidi s handicapem velký krok k samostatnosti. Každá zvládnutá maličkost přináší svobodu nejen jim, ale i jejich blízkým. Třeba Kristina byla prý úplně nadšená, když poprvé sama zapnula televizi. „Já si sama, když nemám asistenta, nic nezapnu, nepřepnu, neotevřu si okno. Dneska jsem to zvládla poprvé sama celkově,“ svěřila se vozíčkářka.
