Sněmovní výbor podpořil jmenování Koudelky do čela BIS, služba současně znovu čelí kritice Hradu

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Sněmovní bezpečnostní výbor doporučil úřadům prověřit zacházení s tajnými informacemi na Pražském hradě
Zdroj: ČT24

Sněmovní bezpečnostní výbor schválil návrh jmenovat Michala Koudelku opětovně ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že ho vláda do funkce jmenuje na nejbližším zasedání. Koudelka je za své působení ve funkci dlouhodobě kritizován prezidentem Milošem Zemanem, nově si Hrad stěžuje na fungování BIS v souvislosti s doručením tajné zprávy o zapojení ruských špionů do výbuchu ve Vrběticích.

Sněmovní bezpečnostní výbor projednal návrh jmenovat Michala Koudelku opětovně ředitelem Bezpečnostní informační služby a po necelé čtvrthodině schválil jedenácti hlasy ze dvanácti přítomných poslanců usnesení, které vládě umožňuje Koudelku do čela kontrarozvědky znovu jmenovat.

Koudelka je od poloviny srpna vedením BIS pouze pověřený poté, co mu vypršel první pětiletý mandát. Kabinet Andreje Babiše (ANO) po loňském konci Koudelkova mandátu původně zvažoval, že nového ředitele vybere po konzultaci se sněmovním výborem. Nakonec se však s ohledem na říjnové sněmovní volby rozhodl nechat výběr až na příští vládě.

Fiala poslancům řekl, že není ideální, aby instituce tak důležitá pro bezpečnost země neměla plnohodnotné vedení. Současně poznamenal, že Koudelkovy profesní kvality poslanci znají. „BIS pod jeho vedením dosáhla spousty pozoruhodných výsledků,“ uvedl. 

Výbor již před dvěma týdny doporučil vládě Koudelku jmenovat. Fiala poté uvedl, že ho doporučení nepřekvapilo. Minulý týden pak výbor požádal o projednání návrhu Koudelku jmenovat. Proti BIS a především Koudelkovi často vystupuje prezident Miloš Zeman, který šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti.

Kauza tajné zprávy o výbuchu ve Vrběticích

Kancelář prezidenta republiky v současnosti čelí podezření, že pochybila při skartování tajné zprávy BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Skartování dokumentu policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz zjistili při prověřování, zda se s tajnou zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky.

Podle premiéra Fialy případ nepřispívá k důvěryhodnosti státu. Prezidentská kancelář už v pondělním prohlášení skartaci potvrdila, odmítá ale, že by tím porušila předpisy. „V kanceláři nebyl skartován žádný materiál určený k archivaci,“ uvedl Hrad.

Trvá také na obvinění, že jí BIS zaslala tajnou zprávu o Vrběticích v rozporu s platnou legislativou. Hrad tajné službě vyčítá, že neupozornila na potřebu rychlého předání prezidentu Miloši Zemanovi.

Spis byl podle Hradu nesprávně označen jako důvěrný, i když obsahoval dokument označený jako tajný. Pracovníky Hradu tak měla kontrarozvědka vystavit nebezpečí, že budou nakládat s utajovanými informacemi, na které nemají prověření. BIS ale v pondělí uvedla, že drobná administrativní chyba, která nesnížila závažnost dokumentu, byla odstraněna v řádu hodin.

Bezpečnostní výbor sněmovny kvůli těmto sporům doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra provést kontrolu, jak se v Kanceláři prezidenta republiky dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací v období od začátku loňského roku do současnosti.

Sněmovní výbor schválil usnesení poté, co vyslechl informace od Michala Koudelky i zástupců policie. „Výbor bere poskytnuté informace na vědomí a konstatuje, že neshledává postup BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu v rozporu s předpisy,“ stojí dále ve schváleném usnesení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...