Podle hejtmanů musí kraje dostat víc peněz, aby mohlo dojít ke změně systému v rozdělování prostředků ze sdílených daní. Stávající systém část hejtmanů hodnotí jako zastaralý a znevýhodňující. Navýšení celkového objemu financí pro kraje na úkor státní kasy ale odmítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V současné situaci pro tento krok nevidí důvod.
Přidat krajům? Zní návrhy na přesměrování daně z paliv nebo peněz z dopravního fondu
Události: Peníze pro kraje (zdroj: ČT24)
Se změnou takzvaného rozpočtového určení daní počítá programové prohlášení nově vznikající vlády. Ministryně financí Babišova kabinetu Alena Schillerová se ale staví proti. „Stát už dnes hospodaří deficitně. Většinu nákladů, včetně covidových, nesl stát. Státní rozpočet nese všechny mandatorní výdaje. Velmi bych varovala, aby se tyto nůžky rozevíraly,“ říká.
Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) říká, že přijetí nového rozpočtového určení daní by muselo být podmíněno navýšením celkové částky, která se mezi kraji rozděluje. „Nelze to dělat tak, že se jednomu kraji sebere a přidá se to některému druhému,“ zdůraznil.
Nejméně peněz na jednoho obyvatele podle současných pravidel dostávají Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Loni to činilo zhruba pět tisíc korun. Naopak na každého obyvatele Vysočiny připadá přes deset tisíc korun.
Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) jeho kraji chybí až dvě miliardy ročně. „Mimo silnice tady máme požadavky na opravy v hodnotě nějakých devíti miliard. To jsou školy, nemocnice, domovy pro seniory,“ vyjmenovává. „Kde nám stoprocentně chybí finanční prostředky, je sociální oblast. Tam je to skutečně velmi složité,“ dodává hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
O nových pravidlech i částkách se jedná
O nových parametrech rozdělování peněz stále jedná Asociace krajů, finální návrh ale zatím nemá. „Diskutujeme o tom, jestli bychom našli nějaká nová kritéria, nebo modernizovali ta kritéria, podle kterých se to dělilo,“ upřesňuje Kuba.
Podle hejtmanů by se ale musel zvýšit objem peněz, který se mezi kraje rozděluje. Tuto možnost připouští i programové body nově vznikajícího kabinetu. O kolik by kraje mohly dostat víc, ale zatím jasné není.
„Řešení, které se nabízí, je posílit rozpočtové určení daní o finance, které jsou dneska alokované v rámci státního fondu dopravní infrastruktury. Tak, aby s nimi kraje mohly na pevno počítat i do budoucna. Bavíme se o čtyřech, pěti miliardách ročně,“ říká ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
„Představa, že překreslíme dramatickým způsobem rozdělování daní v České republice mezi kraje, obce a stát a že si nějaká skupina z toho uzme nějaký větší díl, je iluzorní,“ varuje ovšem ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj je hlavním úkolem vlády hledat úspory.
- 9,78 % – kraje
25,84 % – obce
64,38 % – státní rozpočet
Zdroj: Finanční správa
Kraje nyní dostávají ze sdílených daní, mezi které patří třeba DPH, zhruba deset procent ročně. Nejvyšší podíl – téměř pětašedesát procent – připadá státnímu rozpočtu. „Ideální situace by byla taková, kdyby podíl krajů narostl například tím, že by se do sdílených daní pro kraje doplnila daň z paliv a minerálních olejů,“ navrhuje hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
Podíly pro jednotlivé kraje ze sdílených daní jsou pevně stanoveny od roku 2005 a vychází z objemu veřejných služeb, které zajišťují. Jde například o místní nemocnice, střední školy nebo dopravní obslužnost. Kritéria berou v úvahu ale i divadla, památky nebo zoologické zahrady. Hejtmani upozorňují, že nereflektují růst počtu obyvatel v daném regionu, což se projevuje ve zvýšených nákladech na školství, zdravotnictví a sociální služby.