Na služby tlumočníka do znakového jazyka v některých krajích čekají i týdny. Z odhadů asociace neslyšících a nedoslýchavých vyplývá, že na jednoho tlumočníka připadá až sto padesát klientů. Důvodem je podle zástupců organizací třeba nejasnost v tom, jaké mají mít vzdělání.
Tlumočníků do znakového jazyka je málo. Důvodem je i nejasnost v potřebném vzdělání
Vladimír Mesner se narodil jako neslyšící, služeb tlumočníků využívá pravidelně. Hlavně pro návštěvy úřadů a lékaře. „Na dva měsíce dopředu objednávám, protože nevím, jak má tlumočník plno, nebo jestli nemá třeba dovolenou,“ konstatuje.
Podle odhadů působí v Česku mezi sto až sto padesáti tlumočníky – přesná čísla ale nikdo neeviduje. Jejich zastoupení navíc není po republice rovnoměrné. „V Karlovarském, Jihočeském, Libereckém kraji a na Vysočině většinou působí jeden až dva tlumočníci maximálně,“ přibližuje členka České komory tlumočníků do znakového jazyka Michaela Dudková.
Podle prezidentky Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice Šárky Prokopiusové by ideální stav byl v každém kraji minimálně pět tlumočníků, a to na plný úvazek.
Chybí jasné požadavky na kvalifikaci
Zvýšit zájem o profesi má podle zástupců tlumočníků jasné nastavení požadavků na kvalifikaci, které dosud chybí. „Je velká nejasnost v legislativě, například v zákoně o sociálních službách jsme se snažili, aby tam byly úpravy, které by jasně definovaly, co máme dělat a co máme umět a jak to máme dokázat, ale tyhle úpravy šly ze stolu,“ vysvětuje předsedkyně České komory tlumočníků do znakového jazyka Farah Curry.
Ministerstvo školství pro ČT uvedlo, že „tlumočník není z povahy jeho činnosti pedagogickým pracovníkem… Jeho zařazení do zákona o pedagogických pracovnících spolu s případným stanovením požadavku na kvalifikaci tedy není relevantní“.
Studium tlumočnictví do znakového jazyka nabízí třeba Vyšší odborná škola v Hradci Králové. Letos se sem přihlásilo zatím deset studentů. Zhruba třetina přijatých uchazečů tady ale vzdělání nedokončí. Jak vysvětluje ředitelka Iva Rindová, je to náročné studium. „Má velké množství hodin znakového jazyka a velmi náročné předměty, které se týkají přímo tlumočnických dovedností,“ přiblížila.
Jenže absolventů je potřeba v řádu desítek ročně. „Nikoliv jednotek ročně, jak je tomu doteď,“ podotkla předsedkyně komory Curry.
Víc by jich mělo přibýt za dva roky, kdy budou absolvovat první studenti nového bakalářského oboru na brněnské Masarykově univerzitě.