Zavření škol přineslo žákům lepší jídlo, více spánku, častější internet a samotu, zjistili v Olomouci

Životní styl školáků se během jarního nouzového stavu, kdy byly zavřené školy, změnil v mnoha ohledech k lepšímu. Například 60 procent více a taky lépe spalo. Třetina jedla více ovoce a zeleniny a skoro polovina omezila pití energetických nápojů. Na druhou stranu ale více než polovina žáků přiznala, že trávila více času na internetu a sociálních sítích, asi pětině pak chyběl někdo, s kým by si mohli promluvit. Vyplývá to ze studie Lockdown 2020 odborníků Univerzity Palackého v Olomouci. Zúčastnilo se jí bezmála tři a půl tisíce žáků druhého stupně z celého Česka. Hostem Studia 6 byl v pátek analytik výzkumného týmu Petr Baďura.

Video Životní styl školáků se během jara zlepšil, vyplývá ze studie
video

Životní styl školáků se během jara zlepšil, vyplývá ze studie

„Překvapivě pozitivní z našeho pohledu bylo, že si více než polovina respondentů pochvalovala, že během jarního lockdownu měla více příležitostí trávit čas společně s rodinou,“ vyzdvihl analytik Baďura s tím, že mezi jedenáctiletými žáky si jich tuto skutečnost pochvalovalo 70 %. Mezi patnáctiletými pak téměř polovina.

Právě více času stráveného s rodinou mohlo podle Baďury přispět i k zdravějšímu životnímu stylu během jarní uzávěry. „Byť naše data neumožňují vyvozovat příčinné souvislosti mezi sledovanými jevy, myslím, že odpověď je relativně nasnadě,“ poznamenal. Kontrolu nad stravovacími návyky totiž mohla pozitivně ovlivnit omezená pracovní doba či home office rodičů.

„Co se týče spánku, lze delší dobu přičíst skutečnosti, že děti nemusely vstávat do školy na osmou či ještě dřívější dobu. U energetických nápojů si vzhledem k celospolečenským omezením nebyli schopni tyto nápoje opatřovat,“ doplnil analytik.

Část žáků doma cítila napětí, vyplývá ze studie

Studie zaznamenala také negativní dopady uzávěry. Přibližně pětina dětí uvedla, že se během ní cítila osamělá. „K tomu bych chtěl říct, že byť to číslo samo o sobě nemusí vypadat nějak závratně, nevypovídá nijak o závažnosti pocitů, které děti zažívaly, a riziku vzniku úzkostných nebo depresivních poruch,“ zdůraznil Baďura.

Z analýzy dotazníků navíc podle něj vyplývá, že 40 % respondentů vnímalo, že jejich rodiče v období lockdownu zažívali více starostí a 15 % silně vnímalo, že v domácnosti ubyly finance. Každý pátý žák také zaznamenal v rodině častější hádky.

Domácí výuka na jaře vyhovovala asi polovině respondentů

Tým výzkumníků přišel v rámci šetření na to, že dvě třetiny žáků v období lockdownu subjektivně pociťovaly větší nápor školních povinností. „Což je zajímavé zejména v kontextu toho, že dle vlastních odhadů žáci říkali, že strávili školními povinnostmi zhruba dvě a tři čtvrtě hodiny denně, což je ve srovnání s klasickou frontální výukou výrazně méně,“ řekl Baďura.

Způsob distanční výuky vyhovoval asi polovině dotazovaných. Analytik ale připustil, že co se týče například souvislosti vzdělávání a sociální situace dětí, má studie své limity. „Sběr dat probíhal v době lockdownu, tím pádem my jsme byli schopni se spojit zejména s žáky, kteří po celou dobu jara během března až května byli v kontaktu se školou. Lze tedy očekávat, že budeme mít malinko přezastoupenou skupinu dětí z lépe situovaných rodin, které přikládají větší váhu vzdělání,“ upozornil Baďura.

Tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let prostřednictvím takzvané studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Ta se komplexně zabývá životním stylem mladé generace.