Koronavirus otevřel dveře medicíně na dálku. Kontakt s pacienty zvládáme sami, odporují praktičtí lékaři

Epidemie koronaviru pomohla rozšířit povědomí o takzvané telemedicíně. Pacient se při ní radí s lékařem pomocí vzdálené komunikace. Její součástí je internetová platforma U lékaře, ale také Virtuální čekárna České republiky. Projekt, který slibuje méně času stráveného v čekárnách ordinací praktických lékařů, nabízí lidem možnost konzultovat svůj zdravotní stav on-line. 

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Jak funguje telemedicína

Odstartovat má 1. června. Organizace sdružující praktické lékaře však proti projektu protestují a nepovažují ho za bezpečný. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky, který byl hostem pořadu Události, komentáře, zvládají praktičtí lékaři komunikaci se svými pacienty sami. Navíc ve zmíněných internetových platformách spatřuje filozofický i právní problém.

„I lékaři se samozřejmě naučili pracovat na dálku, nic jiného nám nezbývalo. Přesvědčili jsme se o tom, že určitá část naší práce se skutečně dá dělat distančně, na dálku, ale zároveň jsme si ověřili limity a možnosti takové péče. Víme, že se to dá použít jenom v některých případech,“ uvedl hned v úvodu Šonka s tím, že se rozhodně nemůže jednat o trvalý způsob komunikace.

Podle chirurga a tvůrce projektu Virtuální čekárna Tomáše Šebka zažívá telemedicína boom – lidé vice poptávají distanční návštěvu lékaře než dříve. „A my jsme rádi. Telemedicínu jsme předtím dělali relativně v malých číslech. Teď se konečně dostává na čísla, která by mohla odpovídat těm, která se pohybují v Evropě,“ konstatoval.

Podle Šebka je hlavní funkcí Virtuální čekárny ČR, aby propojila pacienta s jeho registrujícím lékařem. „V budoucnosti plánujeme zapojit i ambulantní specialisty nebo další složky zdravotního systému. Vlastně jenom pomocí sdělení vašemu praktickému lékaři, které je na dálku, umožňujeme praktickým lékařům z našeho pohledu efektivnější vedení ordinace,“ řekl Šebek.

Petr Šonka nicméně v pořadu uvedl, že platforma z jeho pohledu lékařům žádnou výhodu nepřináší. „Moji pacienti vědí, jakým způsobem mě kontaktovat. Není problém, aby se ke mně objednali s angínou i s jakýmkoliv jiným problémem,“ zdůraznil.

Šebek: Projekt vznikl čistě na základě poptávky

S novou platformou má také filozofický a právní problém. Tím prvním je, že informace pacienta zpracovává třetí osoba a není zaručené, že jí je dostudovaný lékař. „Já si myslím, že tam je pořád bezpečnostní riziko především v tom, že vy svůj zdravotní problém, což mnohdy bývají velmi intimní věci, sdělujete prostřednictvím třetí osoby. Tam do toho prostě někdo vidí a já si nemyslím, že by si to pacienti přáli,“ řekl Šonka.

Právní problém spatřuje pak v tom, že virtuální čekárna poskytuje odbornou službu lékařskou, což podle zákona může jen poskytovatel zdravotních služeb. „Tím virtuální čekárna není. Ta podniká v podstatě na normální živnostenský list, nesplňuje ty podmínky, které musí poskytovatel zdravotních služeb splnit. Když to zjednoduším, je to podobné, jako kdyby někdo provozoval hromadnou dopravu, a neměl na to licenci,“ doplnil Šonka. Projekt prý také přišel v době, kdy koronavirová epidemie končí a ordinace se postupně vrací do normálního provozu.

S tím Šebek zcela nesouhlasí. Virtuální čekárna podle něj funguje pouze jako recepce. Pacienti navíc mají o podobné služby zájem. „Víte, kdybychom neměli od veřejnosti přesně opačnou informaci, tak bychom nikdy ani nedesignovali samotný projekt ulékaře.cz, ten vznikl čistě na základě poptávky. Lidé chtěli vědět třeba druhý názor, chtěli mít prostě kontakt s odborníkem vzdáleným přístupem. Je to dneska standard jak v Německu, ve Velké Británii, ve Švýcarsku se dneska pomalu nedostanete k praktickému lékaři jinak, než že s ním primárně vedete distanční kontakt a ten teprve rozhodne o tom, jestli máte přijít fyzicky, nebo jestli budete distančně obslouženi,“ vysvětlil.

Podle Šebka nejsou namístě ani obavy o sdílení dat: „Ve Virtuální čekárně České republiky k žádným datovým výměnám vlastně nedochází a na projektu ulékaře.cz splňujeme ty nejvyšší parametry bezpečnosti.“

V současnosti používá platformy pro telemedicínu asi stovka praktických lékařů. Podle Šebka by se v první fázi měl jejich počet vyšplhat až na 5,5 tisíce.