Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 107 kusů, přibližně třetinu tvoří novopečené matky doprovázené potomky. Vyplývá to z monitoringu let 2017 a 2018, o kterém nyní informovalo ministerstvo životního prostředí. Zmíněná populace žije na rozloze 13 tisíc kilometrů čtverečních, obývá území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. V Česku, Německu i Rakousku rys ostrovid patří k přísně chráněným ohroženým druhům.
V českém pohraničí žije víc než sto rysů. Ohrožují je pytláci i auta
„Pilotní systém monitoringu rysa, spuštěný při projektu 3Lynx, se snaží zmapovat celou česko-bavorsko-rakouskou rysí populaci. Území 13 tisíc čtverečních kilometrů jsme proto pokryli sítí fotopastí, které zaznamenávají výskyt rysa ostrovida,“ uvedla koordinátorka projektu Simona Poláková z ministerstva životního prostředí. Do monitoringu se zapojilo devět institucí z Česka, Německa a Rakouska.
Zpráva vyhodnocuje takzvaný rysí rok, tedy období od května 2017 do dubna 2018. „V něm jsme zaznamenali 107 samostatných rysů, tedy rysů, kteří se již pohybovali bez matky a byli tedy minimálně rok staří, skoro třetinu z nich pak tvořily novopečené matky, které vodily koťata,“ uvedla Tereza Mináriková ze společnosti Alka Wildlife.
V roce 2013 v rámci jiného projektu bylo zaznamenáno 63 samostatných rysů na území 7700 kilometrů čtverečních. Výsledky analýzy dalšího rysího roku budou zveřejněny za několik měsíců.
„Dlouholetým monitoringem rysa ostrovida v národních parcích Šumava a Bavorský les jsme zaznamenali nárůst hustoty samostatných jedinců rysa. To by mohlo naznačovat mírně pozitivní trend v celé populaci. Přitom situace rysích rodin v národních parcích se nezměnila, znamená to tedy, že spíš přibyla mladá zvířata narozená mimo území národních parků, která si hledají teritorium,“ uvedla zooložka Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava.
Rys jako mezinárodní zvíře
Většina rysů jsou mezinárodní zvířata. Jejich domovské okrsky se rozkládají na území dvou nebo i tří sousedních států. Největší hrozbou pro rysy je pytláctví, kvůli kterému se zvířata mimo národní parky dožívají jen velmi nízkého věku. Vzrůstá i počet zvířat, která ročně uhynou na silnicích. V roce 2017 jich bylo šest.
Projektu 3Lynx, který byl spuštěn v létě 2017, se přímo účastní 11 partnerů z pěti zemí, kromě Česka, Německa a Rakouska to jsou Itálie a Slovinsko.
Podílí se na něm státní orgány (ministerstvo životního prostředí, Správa NP Šumava, Agentura ochrany přírody a krajiny či Bavorská agentura ochrany životního prostředí), Veterinární univerzita ve Vídni nebo nevládní organizace jako ALKA Wildlife. Kromě nich se do monitoringu v roce 2017 zapojilo Hnutí Duha a Národní park Bavorský les.
- Rys ostrovid (Lynx lynx) patří mezi středně velké kočkovité šelmy. V rámci Evropy patří k největším z nich. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit. Chráněn je také Bernskou konvencí.
- Zástupci tohoto druhu byli na mnoha místech svého původního rozšíření zcela vyhubeni. Do české krajiny se rys vrací z Karpat.
- Charakteristickým poznávacím znamením rysa jsou trojúhelníkové uši s černými chomáčky chlupů na konci, černý konec ocasu a lícní chlupy prodloužené v licousy. Délka těla rysa činí až 120 cm, v kohoutku může dosahovat výšky do 70 cm, hmotnost je až 35 kg. Ve volné přírodě se rys dožívá 18 let, v zajetí 24.