Hospodaření katolické církve se loni zhoršilo, sucho ji připravilo o 761 milionů korun

Výsledek hospodaření katolické církve se oproti roku 2017 zhoršil. Důvodem jsou především ztráty z lesního hospodářství, které loni kvůli suchu překročily 761 milionů korun. Zástupci katolické církve to v úterý řekli na tiskové konferenci, konkrétní výsledek ale neuvedli.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Miroslav Chaloupka

Hlavní činnost katolické církve, tedy duchovní, loni skončila podobně jako rok předtím ve ztrátě 485 milionů korun. Vedlejší, tedy hospodářská činnost, vykázala zisk 460 milionů korun.

Veškerý zisk církev vložila do společensky prospěšných projektů, především do oprav kulturního dědictví. Celkové výdaje na společensky prospěšné aktivity včetně oprav památek překročily 1,5 miliardy korun. Podle zástupců církve je to proti roku 2017 dvojnásobná částka. Finanční investice loni činily 519 milionů, také dvakrát více než předloni.

Náklady na boj s kůrovcem se ztrojnásobily

Menší zisky loni byly především z lesů, které jsou hlavně na Moravě podstatnou částí příjmů. Investice do boje s kůrovcem přesáhly 60 milionů korun, což je trojnásobek částky z roku 2017. V některých oblastech vystoupal podíl nahodilé těžby až k 90 procentům.

V roce 2017 celkové výdaje katolické církve překročily šest miliard korun a výnosy ze všech činností činily 4,5 miliardy. Na své hlavní poslání, tedy duchovní činnost, katolická církev v roce 2017 použila 2,9 miliardy korun.

V úterý zástupci katolické církve uvedli, že loni náklady na hlavní činnost církve přesáhly tři miliardy. Z toho osobní náklady tvořily 963 milionů korun, což je o 155 milionů víc než současný státní příspěvek na provoz katolické církve. Ten letos opět klesl o pět procent na 746 milionů pro všech osm diecézí. Na dani z příjmu zaplatily loni diecéze 47 milionů a na dani z nemovitosti více než 50 milionů korun.

Příjmy snížilo i zbrždění prodeje nevyužitého majetku

Po první vlně revize církev omezila prodej nevyužitého majetku, který v prvních letech tvořil krátkodobé příjmy. „Přebytečného majetku jsme se již zbavili, nyní se snažíme opravdu s tím, co máme, hospodařit a nevydělávat na prodeji,“ uvedl Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference. „Církev investuje do dlouhodobějších projektů, například zisk z budov, které se opravují, patří mezi dlouhodobé záměry, u kterých se výsledek uvidí až za dlouhou dobu,“ dodal.

Katolická církev se připravuje na to, až v roce 2030 nastane odluka státu od církve a stát přestane vyplácet svůj příspěvek. Všechny diecéze v roce 2014 vstoupily do Katolického fondu spravovaného dvěma bankami, které investují na finančních trzích.

Katolická církev loni od státu dostala víc než dvě miliardy korun

České církve dostávají od státu ročně příspěvek na platy duchovních a finanční náhradu za majetek, který se nevydává v restitucích. Ta loni pro všechny církevní společnosti, které se státem podepsaly dohodu, činila 2,08 miliardy, katolická církve z toho získala asi 1,3 miliardy. Příspěvek na činnost církve loni činil pro všechny příjemce dohromady 1,23 miliardy korun, pro katolickou církev 759 milionů.