Ministerstvo kultury (MK) v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně. Podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce. Na základě prověrky o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V přezkoumávaném období stáli v čele resortu Daniel Herman (KDU-ČSL), Ilja Šmíd (za ANO) a Antonín Staněk (ČSSD).
„Téměř nic se nezlepšilo.“ NKÚ vytýká ministerstvu kultury rozdělování dotací
Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval poskytnutí zhruba 500 až 600 milionů korun v letech 2016 až 2018 na aktivity, jako jsou tanec, divadlo, literatura, hudba nebo výtvarné umění. Ministerstvo kultury ročně vypisuje v této oblasti 25 výzev, peníze ale podle kontrolorů rozdělovalo složitě a neefektivně.
„Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory je roztříštěné. I kvůli chybějícímu informačnímu systému je náročné pro poskytovatele i příjemce a v konečném důsledku i neefektivní,“ konstatoval kontrolní úřad.
Za přidělení dotací bylo v té době zodpovědných devět odborů ministerstva, které postupovaly rozdílně a svůj postup nekoordinovaly, zjistil NKÚ.
„Často se tak liší požadavky na příjemce a zvyšuje se administrativní zátěž jak pro ně, tak pro ministerstvo. Například pokud příjemce pořádal festival zahrnující divadlo i tanec, musel podat dvě žádosti o podporu. Každé výběrové řízení spravoval jiný odbor ministerstva s odlišnými požadavky,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě.
Jedním z důvodů složitého rozdělování podpory bylo i to, že resort kultury neměl informační systém pro její poskytování, i když se k tomu zavázalo už po kontrole NKÚ v roce 2014.
Bez důvodu mimo řízení
Při rozdělování podpory postupovalo ministerstvo netransparentně, tvrdí také kontroloři. Každý rok se totiž zvyšoval objem peněz, které přidělilo bez výběrového řízení, i když k jejich přidělení nemělo žádné objektivní důvody.
V letech 2011 až 2013 takto rozdělilo více než 68 milionů korun, v letech 2016 až 2018 to bylo už přes 112 milionů korun. Zároveň ministerstvo žadatele dostatečně nekontrolovalo a přidělovalo podporu i žadatelům, kteří nesplnili podmínky.
NKÚ zjistil nedostatky také u některých příjemců dotací. Například jeden vypracoval každý rok dvě verze vyúčtování – v prvním vykazoval zisk, v opraveném vyúčtování vykazoval ztrátu.
Ministerstvo kultury ale několik let za sebou vyúčtování přijalo bez výhrad a každoročně tomuto žadateli přidělilo dotaci, kterou požadoval, a to ve výši desítek milionů korun. Značnou část těchto peněz měl vrátit příjemce do rozpočtu, což ale resort nepožadoval.
„Všechny tyto nedostatky jsou dlouhodobé a MK se u mnohých z nich zavázalo už po předchozí kontrole NKÚ v roce 2014, že je napraví. Téměř nic se ale nezlepšilo,“ uzavřel kontrolní úřad.
Ministerstvo: Máme nový předpis
Mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl sdělila, že už začátkem roku 2015 resort zahájil systémové změny směřující k vyšší transparentnosti. Byla stanovena nová a porovnatelná kritéria, zavedla se bodová a slovní hodnocení projektů.
„V letošním roce vstoupil v účinnost vnitřní předpis upravující, v souladu se stávající legislativou, oblast dotací ministerstva komplexně a v blízké době bude celý tento systém převeden do elektronizované podoby,“ dodala mluvčí.